STS-121

STS-121
Údaje o expedici
Na staniciISS
LoďDiscovery
COSPAR2006-028A
Členů expedice7 (zpět 6)
Počet výstupů do vesmíru3
Délka výstupů do vesmíru20 hodin a 39 minut
Datum startu4. července 2006 18:37:55 UTC
KosmodromKennedyho vesmírné středisko, Florida, USA
Spojení se stanicí6. července 2006 14:52 UTC
Délka letu12 dní, 18 hodin, 36 minut a 48 sekund
z toho na stanici8 dní, 21 hodin a 16 minut
Odlet ze stanice15. července 2006 12:08 UTC
Datum přistání17. července 2006 13:14:43 UTC
Místo přistáníKennedyho vesmírné středisko, Florida, USA
Fotografie posádky
Zleva: Wilsonová, Fossum, Lindsey, Sellers, Kelly, Reiter, Nowaková
Zleva: Wilsonová, Fossum, Lindsey, Sellers, Kelly, Reiter, Nowaková
Navigace
Předchozí
STS-114Následující
STS-115

STS-121 neboli ISS-ULF-1.1 (International Space Station Utilization and Logistics Flight 1.1) je označení letu raketoplánu Discovery k Mezinárodní vesmírné stanici. Hlavním cílem mise bylo prověření konstrukčních změn v tepelné izolaci odhazovací nádrže ET, uskutečněných po katastrofě raketoplánu Columbia v únoru 2003 s cílem omezit její odpadávání. Kromě toho raketoplán dopravil na stanici v nákladovém modulu MPLM „Leonardo“ přibližně 3500 kg zásob, nového vybavení, vědeckých přístrojů, materiálů pro experimenty a náhradních dílů. Na palubě raketoplánu byl vynesen také člen Expedice 13 na ISS, německý astronaut Thomas A. Reiter, vyslaný Evropskou kosmickou agenturou v rámci kontraktu s Ruskou kosmickou agenturou.

Posádka

Pouze start

(v závorkách je uveden dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise).

Průběh letu

1. – 4. den

Discovery přijíždí k startovací rampě pro let STS-121.

V úterý 4. července 2006, po dvou odkladech, které způsobilo nepříznivé počasí, raketoplán úspěšně odstartoval. V průběhu startu bylo pozorováno přibližně 20 úlomků tepelné izolace, které se oddělily od externí palivové nádrže. Jejich velikost však byla zanedbatelně malá a odpadly v době, kdy z aerodynamických důvodů od nich nehrozilo vážné poškození tepelné ochrany vlastního raketoplánu.

Druhý den letu Nowaková a Wilsonová za použití dálkového manipulátoru raketoplánu RMS s prodlužovací tyčí OBSS uskutečnily podrobnou prohlídku povrchu raketoplánu s cílem zjistit případná poškození. I když žádná velká poškození nalezena nebyla, byly odhalena 3 místa, vyžadující dodatečné prověření.

Třetí den letu po řadě manévrů uskutečněných od vzletu raketoplánu se v 14:52 UTC připojila Discovery k přechodovému tunelu PMA-2 stanice ISS. Předtím ve vzdálenosti asi 180 m uskutečnila posádka Discovery rotační manévr svého stroje, během něhož posádka ISS Vinogradov a Williams pořídili přes 500 snímků tepelné ochrany raketoplánu. Na základě jejich pozdějšího vyhodnocení a předchozích zkoumání přístroji OBSS bylo vytipováno celkem 8 míst, vyžadujících zvýšenou pozornost. Po přestupu posádky raketoplánu na palubu stanice se Thomas Reiter stal řádným členem Expedice 13.

Čtvrtý den letu byl staničním dálkovým manipulátorem vyzdvižen z nákladového prostoru raketoplánu nákladový modul MPLM a připojen ke spodnímu stykovacímu uzlu modulu Unity. Po otevření průlezů mezi stanicí a MPLM byla zahájena vykládka dopraveného nákladu. V průběhu dne Nowaková a Wilsonová uskutečnily s pomocí manipulátoru podrobný průzkum podezřelých míst tepelné ochrany raketoplánu. Vzhledem k dostatečným zásobám kyslíku a vodíku pro palivové baterie rozhodl vedení letu prodloužit pobyt raketoplánu u stanice a do plánu prací opět zařadit třetí výstup do volného prostoru.

5. – 8. den

Pátý den letu uskutečnili astronauti Sellers a Fossum první z plánovaných výstupů do volného prostoru (EVA-1) za asistence Kellyho, Nowakové a Wilsonové, během něhož nejprve připravili kabelový systém mobilní základny MBS k opravám plánovaným na sedmý den letu. Poté umístili na manipulátor raketoplánu SRMS prodloužený tyčí OBSS montážní plošinku AFRP a pak nejprve samotný Sellers a následně Sellers spolu s Fossumem tuto plošinku zatížili, aby se ověřila možnost využití této kombinace SRMS+OBSS k dopravě astronautů k špatně dostupným místům povrchu raketoplánu při případných opravách jeho tepelné ochrany. Výsledek těchto zkoušek byl velmi uspokojivý. Výstup do prostoru trval 7 hodin a 31 minut (plán 6 h 30 min). Zbytek posádky Discovery a stanice ISS pokračoval v přenášení nákladu mezi MPLM a stanicí.

Vyhodnocení snímků a dalších údajů týkajících se podezřelých míst tepelné ochrany experty na Zemi vedlo k závěru, že tepelná ochrana raketoplánu Discovery je v pořádku a byla proto schválena pro přistání na Zemi.

Šestý den letu pokračovala vykládka dopraveného nákladu na stanici. Sellers a Fossum se připravovali k dalšímu výstupu do volného prostoru (EVA-2).

Michael Fossum pracuje na mobilním transportéru při EVA-2

Sedmý den letu uskutečnili Sellers a Fossum druhý výstup do volného prostoru (EVA-2), opět za asistence Kellyho, Nowakové a Wilsonové. Během výstupu v trvání (plán 6 h 30 min) byl opraven kabelový systém mobilní základny MBS, což bylo nezbytným předpokladem pro montážní práce při dalších letech raketoplánů k ISS s novými moduly stanice. Na vnější úložnou plošinu ESP-2 byl uložen blok čerpadla kapalného amoniaku, které bude instalováno v průběhu mise STS-115.

Osmý den letu pokračovala vykládka dopraveného nákladu na stanici. Sellers a Fossum se připravovali k poslednímu plánovanému výstupu do volného prostoru (EVA-3).

9. – 12. den

Devátý den letu se uskutečnil třetí výstup do volného prostoru, během něhož Sellers a Fossum vyzkoušeli metody opravy panelů náběžné hrany na 5 z 8 připravených vzorků uměle poškozených dílů RCC dovezených ze Země. V závěru výstupu jako předstihovou práci pro další expedice instalovali úchopovou kotvičku na blok čerpadla kapalného amoniaku. Ostatní členové posádky Discovery a stanice ISS mezitím zahájili nakládání předmětů určených k dopravě na Zemi a odpadu do nákladového modulu MPLM.

Desátý den letu byl pro posádku raketoplánu odpočinkový. Posádka ISS dokončila nakládku MPLM a nákladový modul připravila k uzavření. V závěru dne putovaly do obytných prostor raketoplánu výsledky některých experimentů, určené k odeslání na Zemi. Technici ve středisku MCC v Houstonu zjistili, že od startu docházelo k nepatrnému poklesu tlaku v nádrži s hydrazinem, palivem pro jedno ze tří čerpadel APU hydraulického systému, což by mohlo být v průběhu přistání nebezpečné.

Jedenáctý den byl nákladový modul MPLM hermeticky uzavřen a poté byl staničním manipulátorem SSRMS přenesen a uložen do nákladového prostoru raketoplánu. Při odpojování úchopového mechanismu manipulátoru došlo k potížím, v důsledku čehož se práce dostaly do třičtvrtěhodinového zpoždění proti plánu. Přesto se na základě rozhodnutí velitele letu Lindseye uskutečnila kontrola stavu panelů levoboční náběžné hrany křídla raketoplánu, zda nebyla poškozena náhodným impaktem mikrometeoroidu nebo kosmického smetí. Žádná zjevná poškození nebyla zjištěna.

Dvanáctý den letu se raketoplán v 10:08 UTC odpojil od stanice a po jejím obletu přešel motorickým manévrem na samostatnou dráhu. Zůstával však i nadále v blízkosti stanice (do 6 km), aby se v případě potřeby ještě mohl k ISS vrátit. Nowaková a Wilsonová dokončily prohlídku pravoboční náběžné hrany křídla a přídě raketoplánu, opět bez zjištění poškození mikrometeoroidy či kosmickým smetím.

13. – 14. den

Ředitel NASA Michael Griffin kontroluje raketoplán po přistání

Třináctý den letu piloti Lindsey a Kelly uskutečnili zevrubnou kontrolu systémů raketoplánu včetně zkušebního zážehu stabilizačních motorků RCS. Prověřili úspěšně také zapojením správnou funkci hydraulického čerpadla APU-1, u něhož byl dříve zjištěn pokles tlaku v nádrži s palivem. Astronauti uklidili vnitřní prostor raketoplánu před přistáním.

Čtrnáctý den letu se v 12:07 UTC zapojily manévrovací motory OMS, aby snížily rychlost raketoplánu a ten zahájil seskup k atmosféře. Discovery dosedla hlavním podvozkem na dráhu 15 letiště SLF (Shuttle Landing Facility) Kennedy Space Center na Floridě ve 13:14:43 UTC. Příďové kolo se dotklo betonu ve 13:14:53 UTC a po intenzivním brzdění se raketoplán zastavil ve 13:15:49 UTC. Přibližně hodinu po přistání jeho šestičlenná posádka vystoupila. Raketoplán byl přetažen do montážní haly OPF-3 (Orbiter Processing Facility) k poletovém odstrojení a k zahájení příprav k letu STS-116.

Náklad a experimenty

Na letové palubě se uskutečňují následující experimenty:

Na obytné palubě se uskutečňují následující experimenty:

Experimenty prováděné během připojení k ISS a v součinnosti s osádkou stanice:

Během výstupů do volného prostoru se uskutečňují následující experimenty:

Před letem a po jeho skončení se uskutečňují následující experimenty:

Mimo raketoplán se během jeho letu provádějí následující experimenty:

Na obytné palubě je umístěna část kusového nákladu pro ISS a to zejména:

V nákladovém prostoru jsou uloženy následující objekty:

Podél závěsu dveří nákladového prostoru jsou umístěny:

Odkazy

Externí odkazy

Portály: Kosmonautika