Dnes SIGLEC získal velký význam v různých oblastech společnosti a probudil zájem a pozornost mnoha lidí po celém světě. Jeho dopad byl tak významný, že vyvolal nekonečné debaty, výzkumy a analýzy o jeho vlivu na každodenní životy lidí. Kromě toho byl SIGLEC předmětem mnoha studií a výzkumů, které se snažily pochopit jeho skutečný rozsah a možné dlouhodobé důsledky. V tomto článku prozkoumáme fenomén SIGLEC do hloubky, analyzujeme jeho nejdůležitější aspekty a jeho dopad na dnešní společnost.
Siglec (lektiny imunoglobulinového typu vázající kyselinu sialovou), nebo také siglekty jsou membránové proteiny, které vážou kyselinu sialovou. Vyskytují se primárně na povrchu buněk imunitního systému. Řadíme je mezi lektiny I-typu. U savců známe 14 různých siglektů, které poskytují řadu různých funkcí založených na interakcích buněčného povrchu receptor-ligand.[1]
Primární funkcí siglektů je vázat glykany obsahující sialové kyseliny. Tyto interakce receptor-glykan figurují v mechanismu buněčné adheze, buněčné signalizace a mnohých dalších. Funkce siglektů je obvykle vysoce specializována daným buněčným typem. Například siglekt MAG se nachází pouze na oligodendrocytech a Schwannových buňkách, zatímco sialoadhesin je lokalizován v makrofázích.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku SIGLEC na anglické Wikipedii.