V dnešní době je Sýkora tématem velkého významu v dnešní společnosti. Existuje mnoho aspektů, které se točí kolem Sýkora, od jeho dopadu na ekonomiku až po jeho vliv na kulturu a politiku. Od starověku byl Sýkora předmětem debat a studií a vytvořil velké množství teorií a přístupů, které se snažily pochopit jeho význam a povahu. V tomto článku se ponoříme do světa Sýkora, prozkoumáme jeho různé aspekty a analyzujeme jeho roli v současné společnosti.
![]() | |
---|---|
![]() Sýkora koňadra | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | ptáci (Aves) |
Podtřída | letci (Neognathae) |
Řád | pěvci (Passeriformes) |
Čeleď | sýkorovití (Paridae) |
Rod | sýkora |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sýkora je české rodové jméno pro ptáky většiny rodů z čeledi sýkorovitých. Výjimkou je moudivláček ohnivočelý (Cephalopyrus flammiceps), který byl mezi sýkorovité přesunut z čeledi moudivláčkovitých a zachoval si původní český název.
Dříve byla většina sýkor řazena do rodu Parus, ale postupně byly sýkory rozčleněny do 13 rodů a v rodu Parus zůstaly pouze 4 druhy.
Jedná se o poměrně běžné drobné ptáky. Mají poměrně velkou hlavu, téměř přímý špičatý zobák, silné nohy a drápy. Křídla mají krátká a zaoblená, ocas středně dlouhý. Přes většinu roku se vyskytují v hejnech i s dalšími ptačími druhy, např. s brhlíky, šoupálky a ostatními druhy drobných pěvců. V potravě převládá hmyz, který sbírají na stromech, proto pomáhají v boji s hmyzími škůdci. Sýkory obecně jsou velmi užitečnými ptáky. Sýkory se hmyzem živí i v zimě, kvůli čemuž mohou mít problémy s nalezením dostatečného množství potravy a velké množství jich přes zimu uhyne. Lze jim pomáhat např. budováním napajedel a budek, případně zimním přikrmováním. K přikrmování jsou vhodná olejnatá semena – například semena lnu, slunečnice, jádra ořechů, tykví, jablek apod.
Český rodový název sýkora se používá pro ptáky 13 rodů.
Dříve byly řazeny mezi sýkory i jiné druhy: