V tomto článku prozkoumáme Síťkovec dubový do hloubky, analyzujeme jeho dopad v různých kontextech a jeho význam v dnešní společnosti. Od svého vzniku až po vývoj v průběhu času hraje Síťkovec dubový zásadní roli v různých aspektech našeho každodenního života. Prostřednictvím výzkumu a analýzy prozkoumáme různé aspekty Síťkovec dubový a jak to ovlivnilo a ovlivnilo způsob, jakým souvisíme, pracujeme a žijeme. Kromě toho prozkoumáme budoucí důsledky Síťkovec dubový a to, jak bude nadále utvářet náš neustále se měnící svět. Tento článek poskytuje hluboké porozumění Síťkovec dubový a jeho významu v současné společnosti.
![]() | |
---|---|
![]() Síťkovec dubový | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | houby (Fungi) |
Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
Třída | stopkovýtrusé (basidiomycetes) |
Podtřída | houby rouškaté (Agaricomycetidae) |
Řád | chorošotvaré (Polyporales) |
Čeleď | troudnatcovité (Fomitopsidaceae) |
Rod | síťkovec (Daedalea) |
Binomické jméno | |
Daedalea quercina (L.) Pers., 1801 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Síťkovec dubový (Daedalea quercina) je nejedlá dřevokazná houba z čeledi troudnatcovitých. Vyskytuje se hojně na živém i mrtvém dřevě dubů, výjimečně i jiných listnáčů. Jedná se o nebezpečného škůdce dubového dřeva, ve kterém způsobuje rychle postupující hnědou hnilobu
DAEDQU[2]
Mírné pásmo Severní polokoule.[3]
V ČR běžný.[3]
Klobouk plodnice v horní části hrbolatý, v mládí plstnatý, později lysý, sklenutý až plochý, okrové až červenohnědé barvy, zespodu klobouk bílý až okrový. Rourky 1-2mm široké, formující se postupně v labyrinticky tvarované útvary.[4] [3]
Dub, ojediněle kaštanovník nebo jiné listnáče. [L 1]
Červená hniloba dřeva, plodnice na kmeni nebo větvích, vyrůstající z ran.[L 1]
Listnaté lesy.[3]
Plodnice je nejedlá. Ranový parazit. Snížení pevnosti dřeviny.[L 1]