V dnešním světě je Sánský kanál tématem, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Jeho význam a dopad se staly předmětem diskuse a analýzy v různých oblastech, od politiky po populární kulturu. Jelikož je Sánský kanál stále žhavým tématem, jeho vliv a dopady jsou i nadále předmětem výzkumu a debat. V tomto článku prozkoumáme různé pohledy na Sánský kanál, od jeho počátků až po jeho dnešní dopad, s cílem osvětlit tento fascinující fenomén.
Sánský kanál | |
---|---|
![]() Sánský kanál na soutoku s Mrlinou | |
Základní informace | |
Délka toku | 15,78 km |
Světadíl | Evropa |
Pramen | |
z Cidliny mezi Dobšicemi a Opolánky 50°8′3,93″ s. š., 15°15′23,18″ v. d. | |
Ústí | |
do Mrliny u Nymburka 50°11′40,18″ s. š., 15°4′50,49″ v. d. | |
Protéká | |
![]() | |
Úmoří, povodí | |
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Mrlina | |
Geodata | |
OpenStreetMap | OSM, WMF |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sánský kanál, dříve Lánská strouha, je patnáct kilometrů dlouhý vodní kanál v nymburském okrese spojující Cidlinu s Mrlinou.
Kanál byl dříve sjížděn vodáky, v současnosti je považován za vodácky nepříliš zajímavý a sjízdný jen pracně kvůli umělým i přírodním překážkám v korytě.[1][2]
Od Cidliny se Sánský kanál odděluje mezi Libněvsí a Sány, vzápětí kříží železniční trať Velký Osek - Choceň a protéká středem Opolánek. Pokračuje západním směrem severně od Opolan, kde se mírně stáčí k severu, aby ze severovýchodu minul Odřepsy. Dále teče skrz Pátek, po severním okraji Křečkova a jižně od Budiměřic se vlévá do Mrliny.
Stručně lze charakterizovat polohu kanálu tak, že teče rovnoběžně s Labem zhruba ve vzdálenosti tří kilometrů na severovýchod.
Kanál byl zřízen za přispění Jiřího z Poděbrad coby přívod vody do zdejších rybníků,[3] mimo jiné do Blata, kdysi s rozlohou přes devět set hektarů největšího rybníka v Čechách, který jako takový zmiňuje i Bohuslav Balbín, ovšem současně s kritikou chuti masa zdejších ryb.[4]
Tento hospodářský význam kanál ztratil, když se v devatenáctém století místo chovu ryb začal v oblasti chovat dobytek a pěstovat cukrová řepa a rybníky byly vysoušeny.
Původní trasa kanálu (změněna v třicátých letech dvacátého století[3]) vedla od Křečkova do Labe, do nějž se Sánský kanál vléval poblíž Kovanic.