V tomto článku do hloubky prozkoumáme Rákeš Šarma, téma, které v současné společnosti vzbudilo rostoucí zájem. V průběhu let byl Rákeš Šarma předmětem diskusí, studií a úvah vzhledem k jeho významu a dopadu v různých oblastech každodenního života. Od svého vzniku až po dnešní vliv hraje Rákeš Šarma zásadní roli ve způsobu, jakým lidé vnímají svět kolem sebe, a také při rozhodování, která ovlivňují jednotlivce i kolektivně. Prostřednictvím podrobné a nestranné analýzy si tento článek klade za cíl osvětlit Rákeš Šarma a jeho důsledky v dnešní společnosti a nabízí globální vizi, která zahrnuje různé pohledy a přístupy.
Rákeš Šarma | |
---|---|
![]() Rákeš Šarma | |
Státní příslušnost | ![]() |
Datum narození | 13. ledna 1949 |
Místo narození | Patiala, Indie |
Předchozí zaměstnání | pilot |
Čas ve vesmíru | 7 dní 21 hodin 40 minut |
Kosmonaut od | 1982 |
Mise | Sojuz T-11, Sojuz T-10 |
Znaky misí | ![]() |
Kosmonaut do | 1984 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rákeš Šarma (angl. přepis Rakesh Sharma; * 13. ledna 1949 Patiála, Indie) je první indický kosmonaut. Do vesmíru se dostal v roce 1984 na palubě sovětské kosmické lodi Sojuz T-11.
V roce 1966 začal studovat na Národní akademii obrany (Khadakvasla National Defense Academy), po úspěšném zakončení v roce 1970 v armádě sloužil u řady leteckých útvarů, létal na moderních strojích. Pak se stal zkušebním pilotem. Přihlásil se na výzvu mezi adepty kosmonautů, prošel sítem 240 zájemců a roku 1982 odjel do Hvězdného městečka základny Bajkonur, tehdy v SSSR. Zde se naučil rusky a získal potřebný výcvik.[1] Po dvou letech se stal 138. kosmonautem Země.
Na jaře roku 1984 byl prvním indickým kosmonautem, který dostal příležitost zúčastnit se mise do vesmíru. Letěl na lodi Sojuz T-11 z Bajkonuru společně s dvojicí Jurij Malyšev a Gennadij Strekalov, oba kosmonauti SSSR. Po 24 hodinách se připojili k orbitální stanici Saljut 7, kde již byla připojena další loď z řady Sojuzů. Zde společně se stálou posádkou stanice (Oleg Aťkov, Leonid Kizim, Vladimir Solovjov) zvládli 12 připravených sovětsko – indických experimentů a sám Rákeš třikrát denně předváděl řadu pozic při cvičení jógy. Po týdnu přestoupili do lodi Sojuz T-10 a přistáli s padáky na území Kazašské SSR.