Rudolf Vetiška

V tomto článku prozkoumáme Rudolf Vetiška do hloubky a analyzujeme jeho dopad, relevanci a vliv v různých oblastech. Rudolf Vetiška se stal tématem rostoucího zájmu v dnešní společnosti, což vyvolává diskusi a úvahy o jeho důsledcích. Na těchto stránkách prozkoumáme různé aspekty obklopující Rudolf Vetiška, od jeho původu a vývoje až po jeho vývoj v čase. Kromě toho rozebereme jeho souvislost s dalšími fenomény a jeho roli při utváření současného světa. Doufáme, že tento článek poslouží jako výchozí bod pro hlubší úvahy o Rudolf Vetiška a jeho důsledcích pro každodenní život.

Rudolf Vetiška
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1948 – 1954
Stranická příslušnost
ČlenstvíČSDSD
KSČ
Narození25. prosince 1895
Hloubětín
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí3. června 1966 (ve věku 70 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
NárodnostČeši
Profesepolitik
OceněníŘád Klementa Gottwalda
Řád republiky
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Rudolf Vetiška (25. prosince 1895[1][2] Hloubětín[3] – 3. června 1966 Praha[4][2]) byl český a československý odbojář, politik Komunistické strany Československa a poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSR.


Biografie

Narodil se v Hloubětíně v dělnické rodině. Pracoval jako dělník. Od mládí byl aktivní v odborech a dělnické tělovýchově. V roce 1913 vstoupil do sociální demokracie. Počátkem 20. let byl důvěrníkem sociálně demokratické levice. Podílel se na prosincové stávce v roce 1920 a pak patřil mezi zakládající členy KSČ.[4]

V. sjezd KSČ roku 1929 ho zvolil za člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa.[5] V ÚV KSČ pak zasedal trvale.[4] V roce 1929 ho strana vyslala do Moskvy, kde studoval na Leninské škole. Do republiky se vrátil roku 1930 a pracoval potom jako organizační tajemník KSČ v Pražském kraji, posléze jako tajemník Rudých odborů ve středních Čechách. Od roku 1934 zastával funkci tajemníka krajského výboru KSČ v Hradci Králové.[4] V letech 1937–1938 byl krajským tajemníkem KSČ v Kladně. Za druhé světové války byl aktivní v odboji. Emigroval do SSSR. V roce 1943 se vrátil jako parašutista a pracoval ve 3. ilegálním vedení KSČ.[5] V roce 1944 ho zatklo gestapo a do konce války byl vězněn.[4]

Po válce pak v letech 1945–1949 zastával post vedoucího tajemníka KSČ v Strakonicích, v letech 1949–1951 v Liberci.[4][6] V listopadu 1945 byl kooptován do Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Ve funkci ho potvrdil VIII. sjezd KSČ, IX. sjezd KSČ, X. sjezd KSČ, XI. sjezd KSČ a XII. sjezd KSČ. V letech 1953–1963 byl rektorem Vysoké stranické školy ÚV KSČ. V roce 1955 mu byl udělen Řád republiky, v roce 1965 Řád Klementa Gottwalda.[6][5]

Ve volbách roku 1948 byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji Liberec. V parlamentu zasedal do konce funkčního období, tedy do voleb roku 1954.[7]

Zemřel v červnu 1966 po dlouhé a těžké nemoci.[4]

V letech 1972–1990 po něm bylo pojmenováno ústřední veřejné prostranství v Hloubětíně.[8]

Vyznamenání

Odkazy

Reference

  1. ↑ Rudolf Vetiška . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online. 
  2. ↑ a b Záhlaví : Vetiška, Rudolf, 1895-1966 . katalog.svkul.cz . Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  3. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv. Jiří v Hloubětíně
  4. ↑ a b c d e f g Zemřel soudruh Rudolf Vetiška. Rudé právo. Červen 1966, roč. 46, čís. 153, s. 2. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c Vetiška, Rudolf, 1895-1966 . svk7.svkkl.cz . Dostupné online. 
  6. ↑ a b Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 . www.cibulka.net . Dostupné online. 
  7. ↑ jmenný rejstřík . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online. 
  8. ↑ LAŠŤOVKA, Marek, a kol. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 2. díl (O-Ž). Praha: Libri, 1998. ISBN 80-85983-25-7. S. 510. 

Literatura

  • Dějiny Hloubětína. Obvod Praha 9. Praha: Obvodní národní výbor Praha 9, 1977. 133 + obrazová příloha s. S. 111–112. 
  • ŠOLC, Jiří: Za frontou na východě. Českoslovenští parašutisté ve zvláštních operacích na východní frontě za druhé světové války (1941-1945). Svět křídel, Cheb 2003, s. 57–59; 288.

Externí odkazy