Téma Rudolf Svoboda (architekt) upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Po desetiletí je Rudolf Svoboda (architekt) předmětem debat, diskuzí a analýz v různých sektorech společnosti. Její vliv je citelný v politice, ekonomice, kultuře a každodenním životě. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Rudolf Svoboda (architekt), od jeho původu a vývoje až po jeho dnešní dopad. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu se ponoříme do různých perspektiv, které existují na Rudolf Svoboda (architekt), a do toho, jak tyto utvářely naše chápání a vnímání tohoto fenoménu.
Rudolf Svoboda | |
---|---|
Narození | 28. března 1882 Velká Buková ![]() |
Úmrtí | 1969 (ve věku 86–87 let) tamtéž ![]() |
Povolání | architekt, stavitel a redaktor |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Rudolf Václav Svoboda (28. března 1882, Velká Buková[1] u Křivoklátu – 1969, tamtéž) byl český stavitel a architekt působící zejména v Praze ve druhém a třetím desetiletí 20. století.
Projektoval a stavěl několik domů zejména na pražském Žižkově, kde také bydlel. Prvním z nich byl dům čp. 1421 v žižkovské Ševčíkově ulici z roku 1922. V roce 1923 společně s arch. Alexejem Těrechovem projektoval dům ruských profesorů čp. 597 v Rooseveltově ulici s pravoslavným chrámem sv. Mikuláše v Praze 6-Bubenči.
Jeho nejrozsáhlejším projektem byla stavbou městského paláce Akropolis s divadelním sálem na Žižkově, vybudovaný vlastním nákladem v letech 1927 a 1928.
V roce 1937 navrhl a vystavěl kostel Panny Marie Královny míru na Lhotce (Praha 4), čp. 330, Mariánská ulice 37.