Rudolf Stillfried

V tomto článku prozkoumáme do hloubky fascinující svět Rudolf Stillfried. Od jeho počátků až po jeho dnešní dopad se ponoříme do různých aspektů, které tvoří toto velmi relevantní téma. Budeme analyzovat jeho význam ve společnosti a jak se v průběhu let vyvíjel. Dále prozkoumáme různé pohledy a názory na Rudolf Stillfried s cílem nabídnout úplný a objektivní pohled. Rudolf Stillfried je bezpochyby téma, které si zaslouží naši pozornost a zamyšlení, takže doufáme, že tento článek bude velmi zajímavý a užitečný pro všechny čtenáře.

Rudolf svobodný pán Stillfried
Poslanec moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1884 – 1890
Ve funkci:
1896 – 1913
Narození15. června 1849
zámek Vizovice
Úmrtí9. dubna 1921 (ve věku 71 let)
Brno
Místo pohřbeníhřbitov Vizovice
RodičeFilip Stillfried z Ratenic
DětiMaria Anna Boos-Waldeck
Profesevelkostatkář
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudolf svobodný pán Stillfried z Ratenic (Rudolf Freiherr Stillfried von und zu Rattonitz, 15. června 1849 Vizovice[1] – 9. dubna 1921 Brno[2]) byl moravský šlechtic, politik a velkostatkář z rodu Stillfriedů z Ratenic. Původně sloužil v armádě, později byl aktivním účastníkem veřejného života na Moravě, v letech 1884–1890 a 1896–1913 byl poslancem Moravského zemského sněmu. Jeho sídlem byl zámek ve Vizovicích.

Životopis

Zámek Vizovice, hlavní sídlo rodu Stillfriedu v 19. a 20. století

Pocházel ze starého šlechtického rodu Stillfriedů[3], byl synem barona Filipa Stillfrieda (1808–1887) a jeho manželky Hermíny, rozené hraběnky Batthyányové (1815–1883).

Rudolf od mládí sloužil v armádě, v níž dosáhl hodnosti poručíka. Vojenskou službu opustil v roce 1888, již mezitím se ale aktivně zapojil do veřejného života na Moravě. V letech 1884–1890 byl poslancem Moravského zemského sněmu za velkostatkářskou kurii, už v roce 1881 byl jmenován c. k. komořím.[4] Znovu byl moravským poslancem v letech 1896–1913. Na půdě sněmu často vystupoval k různým tématům, především z oblasti zemědělství a financí, nabídky do funkcí ve státních úřadech ale odmítal. Byl také prezidentem Spolku na podporu chovu koní na Moravě a členem řady dalších institucí.

V roce 1908 obdržel za zásluhy Řád Františka Josefa.

Rudolf Stillfried z Ratenic zemřel 9. dubna 1921 v zemské nemocnici v Brně na rakovinu prostaty ve věku 71 let, pohřben byl ve Vizovicích.

Rodinné a majetkové poměry

Po otci se v roce 1887 stal dědicem velkostatku Vizovice, ke kterému patřilo 1 750 hektarů půdy.[5] Na zámku Vizovice trvale žil, často ale pobýval také v Bratislavě u příbuzných své manželky v Pálffyovském paláci v Laurinské ulici. Vzhledem k jeho loveckým zájmům jsou doloženy také pobyty na honech na hradě Červený Kameň, taktéž v majetku Pálffyů.[6]

V roce 1887 se v Bratislavě oženil s hraběnkou Aloisií (Luisou) Pálffyovou z Erdődu (1857–1909), dcerou hraběte Štěpána Pálffyho z červenokamenecké rodové linie.[7] Luisa byla dámou Řádu hvězdového kříže[8] a zemřela předčasně na následky těžké cukrovky.[9] Z jejich manželství se narodily dvě dcery, které po Rudolfově úmrtí vlastnily společně velkostatek Vizovice zmenšený pozemkovou reformou.

  • Starší Gabriela (1888–1944), provdaná za hraběte Jiřího Draškoviće z Trakośćanu, svůj podíl prodala v roce 1933 prodala sestře a přesídlila na manželův zámek v Podunajských Biskupicích.
  • Mladší Marie Anna (zvaná Marietta, 1890–1968) se převzetím sestřina podílu stala v roce 1933 majitelkou celého velkostatku Vizovice. Návštěvy Vizovic střídala s pobytem na západočeském zámku Oselce svého manžela hraběte Viktora Boos-Waldecka (1871–1973). Ve Vizovicích pobývali naposledy v létě 1944, z Oselců byli v roce 1945 odsunuti a majetek jim byl zabaven na základě Benešových dekretů.[10]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matrika 4912, sn. 153 . MZA . Dostupné online. 
  2. ↑ Matrika 17206, sn. 144 . MZA . Dostupné online. 
  3. ↑ Ottův slovník naučný, díl XXIV., Praha, 1906; s. 131–132 (heslo von Stillfried und Rattonitz')'
  4. ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1891, Vídeň, 1891; s. 254 dostupné online
  5. ↑ Přehled majetku Rudolfa Stillfrieda in: Neuester Schematismus der Herrschaften, Güter und Zuckerfabriken in Mähren und Schlesien, Brno, 1899; s. 203–204 dostupné online
  6. ↑ Kolektiv: Koniec starých čias. Poslední Pálfiovci na hradě Červený Kameň 1848–1948; Komárno, 2012; s. 90–92 ISBN 978-80-8056-690-6
  7. ↑ Rodokmen rodu Pálffyů - linie Červený Kameň dostupné online
  8. ↑ Rod Pálffyů in: Gothaisches genealogisches Taschenburch der gräflichen Häuser 1896; Gotha, 1896; s. 811 dostupné online
  9. ↑ HUPKO, Daniel: Z Uhorska na Moravu. Barónka Lujza Stillfriedová, rod. grófka Pálffyová in: Sborník prací Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, Brno, 2017; s. 21–49 dostupné online
  10. ↑ KALÁBOVÁ, Lenka, KONEČNÝ, Michal: Zámek Vizovice; Národní památkový ústav, Kroměříž, 2020; s. 77–81 ISBN 978-80-907400-6-8

Literatura