Ružomberok

Ružomberok
Ružomberská radnice
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	49°4′43″ s. š., 19°18′30″ v. d.
Nadmořská výška	494 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Slovensko Slovensko
Kraj	Žilinský
Okres	Ružomberok
Tradiční region	Liptov
Ružomberok
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	126,72 km²[1]
Počet obyvatel	27 407 (2021)
Hustota zalidnění	216,3 obyv./km²
Správa
Status	město
Primátor	Ľubomír Kubáň (nezávislý)[2] [3]
Vznik	1233 (první písemná zmínka)
Oficiální web	www.ruzomberok.sk
E-mail	ruzomberok@ruzomberok.sk
Adresa obecního úřadu	Mestský úrad Ružomberok Námestie A. Hlinku 1 034 16 Ružomberok tel.+421 44 431 44 22
Telefonní předvolba	044
PSČ	034 01
Označení vozidel (do r. 2022)	RK
NUTS	510998
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ružomberok (maďarsky Rózsahegy, německy Rosenberg, 2. pád v češtině Ružomberku) je univerzitní město na severu Slovenska, ležící v Žilinském kraji, na řece Váh v regionu Liptov. Žije zde přibližně 27 tisíc^[4] obyvatel. První písemná zmínka pochází z roku 1233.

Město bylo založeno ve 13. století a roku 1318 obdrželo městská práva. Od roku 1390 bylo pak součástí hradního panství Likava a v 17. století se stalo jeho správním centrem.

V roce 1729 zde bylo založeno piaristické gymnázium. V roce 1888 zde byla pro toto gymnázium postavena nová budova.^[5]

V 19. století byl centrem slovenských politických a podnikatelských snah – vznikla zde Slovenská banka, vycházel tu i časopis Hlas; pocházel odsud i slovenský politik a katolický kněz Andrej Hlinka. Roku 1944 i zde vypuklo Slovenské národní povstání.

• Černová
• Biely Potok (Ružomberok)
• Hrboltová
• Vlkolínec
• Rybárpole
• Staré Mesto

Ze zemědělské, dřevařské a ovčácké práce vznikla řemesla, která se později sdružila do četných cechů. Z nich se začaly vytvářet menší podniky, z nichž se v poslední třetině 19. století, i díky vybudování Košicko-bohumínské železnice, začal rodit významný slovenský průmysl. Konkrétně šlo o rozvoj papírenského a textilního průmyslu, zpracování dřeva, ale také o rozvoj cihelny (1871), brynzárny (1850) a zápalkálny (1890). S rozvojem průmyslu ve městě vznikaly i slovenské peněžní ústavy (Ružomberský účastinářský úvěrový spolek (1879) a Lidová banka). V poslední třetině 19. a v první polovině 20. století se Ružomberok stal významným finančním a průmyslovým centrem Slovenska.

Na tradici výroby papíru navázala v roce 1883 založená továrna na dřevovinu a lepenku (Bílý Potok). Z těchto tradic došlo ke vzniku nového závodu Solo (1880) a v letech 1907 a 1908 ke vzniku dalšího závodu, který časem dostal jméno Supra. V západní části města začal koncem 19. století (1894) vyrůstat další velký průmyslový kolos - Rybárpolská textilka, která se postupně stala největší v Uhersku. Kromě zmiňovaného velkého průmyslu působilo ve městě mnoho středních a menších podniků. Počtem obyvatel byl Ružomberok v prvních dekádách 20. století největším slovenským městem.

Po nástupu komunistického režimu město postupně ztrácelo svůj význam a ve srovnání s okolními městy stagnoval jeho rozvoj. Město ztratilo nadlouho sídlo okresu, kterým se stal Liptovský Mikuláš, zde jsou i kořeny určité nevraživosti mezi liptovskými městy.

Nyní je město na Slovensku známé především svým průmyslovým zaměřením. Ve městě se nachází celulózo-papírenská fabrika patřící do mezinárodní skupiny Mondi s názvem Mondi SCP, která zaměstnává kolem 1500 zaměstnanců a je tak největším zaměstnavatelem v Ružomberku a okolí. Fabrika byla také hlavním sponzorem městského fotbalového klubu MFK Ružomberok.

V minulosti byl Ružomberok známý textilní výrobou, která byla zastoupena nyní (od 2006) již zkrachovalou fabrikou Texicom, dříve BZVIL - Bavlnárske závody Vladimíra Iljiče Lenina. Během své nejúspěšnější éry zaměstnávaly Bavlnárske závody více než 5000 zaměstnanců a výrobky byly dodávány do celé bývalé Východní Evropy.

Město Ružomberok se stalo obchodním a hlavně nákupním centrem, když během několika let byly ve městě vybudovány supermarkety Jednota, Billa, Kaufland, Lidl, Tesco a obchodní centra Stop Shop a City Market.

Město Ružomberok se nachází na železniční trati č.180 Košice–Žilina, na které leží také stejnojmenná stanice. Okolo Ružomberku vede slovenská dálnice D1, přes kterou v tomto úseku vede evropská silnice E50. Paralelně s dálnicí D1 vede přes Ružomberok slovenská silnice I/18. Obě silnice se zde křižují s evropskou silnicí E77 (slovenská silnice I/59), která spojuje Ružomberok s Banskou Bystricí, a to přes horské sedlo Donovaly.

Ružomberok je známý především svým hornatým okolím, které je často vyhledávané i náročnými turisty a horolezci. Město se nachází v blízkosti Nízkých Tater, Velké Fatry a Chočských vrchů, které umožňují lehké i středně těžké túry.

Součástí Ružomberka je také osada Vlkolínec, která je zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO. Představuje unikátní památkovou a lidovou rezervaci. Nedaleko města se nachází lyžařské středisko Skipark Ružomberok, známé také pod jménem Malinô Brdo.^[6] V okolí se nacházejí mnohá menší lyžařská střediska, která jsou vyhledávána především domácí klientelou. Ve městě se nachází krytá městská plovárna. Nedaleko Ružomberka leží obec Lúčky, lázeňská vesnička v Chočských vrších.

Ve městě sídlí Katolická univerzita v Ružomberku a Gymnázium sv. Andreja.

• Kostel svatého Ondřeje z přelomu 13. a 14. století
• Kostel Povýšení sv. Kříže
• Synagoga
• Galerie Ľudovíta Fully

• Ján Burjan (1886–1945), slovenský a československý politik, poslanec Revolučního národního shromáždění
• Ľudovít Fulla (1902–1980), malíř a grafik
• Andrej Hlinka (1864–1938), politik, katolický kněz
• Jiří Holý (1923–2009), herec
• Andrej Hrnčiar (* 1973), primátor města Martin
• Pavol Juráš (* 1982), režisér a scénograf
• Marian Kočner (* 1963), podnikatel
• Peter Lorre (1904 – 1964), slavný hollywoodský herec
• Peter Marcin, (* 1966), herec a moderátor
• Helena Petránková (1904–1968), slovenská farmaceutka, plukovnice československé armády
• Vlasta Průchová (1926–2006), česká jazzová zpěvačka
• Augustín Ráth (1873–1942), první slovenský rektor Univerzity Komenského
• Jozef Rydlo (* 1948), politik
• Karol Sidor (1901–1953), novinář, politik
• Vavro Šrobár (1867–1950), politik, lékař
• Jozef Vengloš (1936–2021), československý fotbalista a fotbalový trenér

• Černovská tragédie
• Gymnázium sv. Andreja
• Ihla Malé Tatry
• Katolická univerzita v Ružomberku
• Radnice
• Seznam slovenských měst
• Skautské muzeum Václava Rubeše
• Železniční trať Ružomberok – Korytnica kúpele

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ružomberok na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Ružomberok ve Wikislovníku
• Encyklopedické heslo Ružomberk v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Průvodce Ružomberok ve Wikicestách

• Oficiální stránky
• Městská televize Ružomberok
• Kulturní Dům Andreje Hlinky
• Černová

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.