Roseolovirus

V dnešním světě se Roseolovirus stalo tématem rostoucího zájmu a relevance. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, ekonomiku nebo každodenní život lidí, Roseolovirus je problém, který nemůžeme ignorovat. V tomto článku do hloubky prozkoumáme všechny aspekty související s Roseolovirus, od jeho původu a vývoje až po jeho vliv v různých oblastech. Podíváme se na to, jak Roseolovirus proměnil způsob, jakým žijeme, a jak bude nadále utvářet naši budoucnost. Kromě toho prozkoumáme potenciální důsledky a výzvy, které Roseolovirus představuje, a také příležitosti a výhody, které může přinést. Připravte se ponořit se do cesty objevování a úvah o Roseolovirus, tématu, které nepochybně poznamená naši současnost i budoucnost.

Jak číst taxoboxRoseolovirus
popis obrázku chybí
Baltimorova klasifikace virů
SkupinaI (dsDNA viry)
Vědecká klasifikace
RealmDuplodnaviria
ŘíšeHeunggongvirae
KmenPeploviricota
TřídaHerviviricetes
ŘádHerpesvirales
ČeleďHerpesviridae
PodčeleďBetaherpesvirinae
RodRoseolovirus
Druhy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Roseolovirus je rod virů, do něhož patří viry způsobující šestou nemoc a onemocnění šesté nemoci podobné. Společně s dalšími známými lidskými rody herpesvirů, jako jsou Simplexvirus, Cytomegalovirus a Lymphocryptovirus, patří do čeledi Herpesviridae. Je však společně s rody Cytomegalovirus, Muromegalovirus a Proboscivirus řazen do podčeledi Betaherpesvirinae.

Virologie

Morfologie

Cytomegalovirus je obalený virus s amorfním tegumentem, sférickým až vícetvarým kapsidem tvořeným 162 kapsomerami. V průměru má 150–200 nm, glykoproteinové komplexy jsou součástí membránového obalu.

Genom

Genom je nesegmentovaná, lineární dvoušroubovicová DNA o délce 200 kb obsahující ukončující a vnitřní repetitivní sekvence.

Genová exprese

Každý virový transkript je většinou pro jeden protein přičemž obsahuje promotorovou/regulační sekvenci, TATA box, vedoucí sekvenci 30–300 bp (nepřekládána) na 5' konci, ukončovací nepřekládanou sekvenci 10–30 bp na 3' konci a poly A signál. Mnoho genů se překrývá, vir obsahuje jen pár oddělených. Některé ORF jsou navzájem protichůdné, některé mohou být transkribovány z více promotorů a některé geny jsou nekódující.

Životní cyklus

Replikace probíhá v jádře. Může probíhat lýtickou nebo latentní cestou.

Lýtická cesta

  1. Virus se naváže na hostitelské receptory.
  2. Membrána viru sfúzuje s membránou buňky a vypustí tak virové jádro a tegumentární proteiny do cytoplasmy.
  3. Kapsid je transportován k jadernému póru, kde je v DNA vypuštěna dovnitř.
  4. Jsou exprimovány bezprostřední geny, které zahájí exprimaci raných genů.
  5. Pomocí hostitelské polymerázy II je transkribována raná virová mRNA, která je přenesena do cytoplasmy a podle ní se translatují rané proteiny.
  6. Rané proteiny se účastní replikace DNA, a tak jsou přeneseny zpět do jádra.
  7. Syntéza velkého množství vDNA pomocí virové DNA dependentní DNA polymerázy.
  8. Pomocí hostitelské polymerázy II je transkribována pozdní virová mRNA, která je přenesena do cytoplasmy a podle ní se translatují pozdní proteiny.
  9. Pozdní proteiny jsou strukturní složky virového jádra, a tak jsou přeneseny zpět do jádra.
  10. Viriony vypučí jadernou membránou, která byla obohacena o herpetické glykoproteiny skrze Golgiho aparát a nakonec jsou uvolněny skrz plasmatickou membránu.

Odkazy

Související články

Externí odkazy