V tomto článku prozkoumáme a analyzujeme Roger Brown z různých pohledů a přístupů. Roger Brown je téma, které v průběhu let vzbudilo zájem mnoha lidí a v tomto článku se ponoříme do jeho důležitosti a relevance v dnešní společnosti. Od svého vlivu na populární kulturu až po vliv v různých oblastech každodenního života, Roger Brown vyvolal debatu a reflexi v různých sektorech. Doufáme, že prostřednictvím tohoto článku nabídneme úplný a obohacující pohled na Roger Brown a poskytneme našim čtenářům hlubší a smysluplnější pochopení tohoto tématu.
Roger Brown | |
---|---|
Narození | 14. dubna 1925 Detroit |
Úmrtí | 11. prosince 1997 (ve věku 72 let) Cambridge |
Povolání | psycholog a jazykovědec |
Alma mater | Michiganská univerzita (do 1948) Michiganská univerzita (do 1949) Michiganská univerzita (do 1952) |
Ocenění | Cena Americké psychologické asociace za význačný vědecký přínos psychologii (1971) Award for Distinguished Contributions to Developmental Psychology (1973) William James Fellow Award (1989) Guggenheimovo stipendium |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Roger William Brown (14. dubna 1925, Detroit – 11. prosince 1997, Cambridge) byl americký psycholog, představitel sociální psychologie a psycholingvistiky, 34. nejcitovanější psycholog 20. století.[1]
Proslul především svými výzkumy vývoje jazyka v dětství, ve vývoji dětské řeči rozlišil pět stádií. K jeho žákům patřil například Steven Pinker, který Browna označil za "nejlepšího spisovatele v psychologii od dob Williama Jamese".
Zabýval se též fenoménem paměti, napsal například populární práci o vzpomínkách na chvíle historických předělů ("kde jste byli, když jste se dozvěděli o zastřelení Kennedyho" apod.) či o fenoménu "mám to na jazyku".
Hlásil se otevřeně k homosexualitě, jeho partnerem byl 40 let profesor angličtiny na Bostonské univerzitě Albert Gilman. S ním také napsal studii o roli vykání a tykání v jazyce.