V tomto článku prozkoumáme Ringhofferova hrobka do hloubky a analyzujeme jeho dopad, relevanci a vliv v různých oblastech. Ringhofferova hrobka se stal tématem rostoucího zájmu v dnešní společnosti, což vyvolává diskusi a úvahy o jeho důsledcích. Na těchto stránkách prozkoumáme různé aspekty obklopující Ringhofferova hrobka, od jeho původu a vývoje až po jeho vývoj v čase. Kromě toho rozebereme jeho souvislost s dalšími fenomény a jeho roli při utváření současného světa. Doufáme, že tento článek poslouží jako výchozí bod pro hlubší úvahy o Ringhofferova hrobka a jeho důsledcích pro každodenní život.
Ringhofferova hrobka | |
---|---|
Hrobka Ringhofferů | |
Základní informace | |
Architekt | Jiří Stibral |
Výstavba | 1887–1892 |
Poloha | |
Adresa | Kamenice, ![]() |
Souřadnice | 49°53′53,55″ s. š., 14°34′19,4″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 38034/2-2076 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ringhofferova hrobka je monumentální hrobka rodiny průmyslníků Ringhofferů. Nachází se na západním okraji Kamenice u Prahy, severně od Těptína. Od roku 1958 je chráněna jako kulturní památka České republiky.[1]
Byla vybudována v letech 1887–1892 podle návrhu architekta Jiřího Stibrala. Areál hrobky je ohrazený zdí s kovanou bránou. Vlastní hrobku tvoří monumentální půlkruhová žulová zeď s lavicí a schodištěm, uprostřed s bronzovým ukřižovaným Kristem od Josefa Václava Myslbeka.
Kolem hrobky vede naučná stezka Krajinou barona Ringhoffera vedoucí z Mirošovic. Umístění hrobky souvisí s továrnami, panstvím a zámky Ringhofferů, které byly nejen v Kamenici, ale i blízkých Velkých Popovicích nebo Kostelci u Křížků.
Areál hrobky je od roku 2021 ve vlastnictví Obce Kamenice a připravuje se jeho revitalizace.