V dnešním světě je Richard I. Normandský tématem, které upoutalo pozornost mnoha lidí v různých částech světa. Od svého vlivu na společnost až po vliv na populární kulturu se Richard I. Normandský stal tématem zájmu pro ty, kteří chtějí lépe porozumět světu kolem sebe. Jak se Richard I. Normandský neustále vyvíjí a mění, je zásadní prozkoumat jeho mnoho aspektů a pochopit, jak ovlivňuje náš každodenní život. V tomto článku se budeme zabývat různými aspekty souvisejícími s Richard I. Normandský a analyzovat jeho důležitost v různých kontextech.
Richard I. Normanský | |
---|---|
hrabě rouenský, vévoda normandský | |
![]() | |
Narození | 28. srpna 933 Fécamp |
Úmrtí | 20. listopadu 996 (ve věku 63 let) Fécamp |
Potomci | Richard II. Normanský, Robert II. z Rouen, Mauger, Count of Corbeil, Emma Normanská, Havíza Normanská, Matylda Normanská, Vilém z Elu, Miruel z Hauteville, Fressenda z Hauteville, unknown (?), Beatrix de Normandie, Papia Normanská, Robert of Normandy, Comte d'Avranches a Godfrýd z Brionne |
Otec | Vilém I. Normandský |
Matka | Sprota |
Příbuzní | Rodulf of Ivry[1] (bratr) Richard III. Normanský, Adéla Normanská[1], Robert I. Normanský[1], Eleonora Normanská, William de Féchamp[2], Matylda Normanská[2], Vilém z Talou[2], Mauger z Rouenu[2] a Papia Normanská[2] (vnoučata) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Richard I, známý jako Nebojácný (Sans Peur; kolem 935 Fécamp - 20. listopadu 996 tamtéž) byl rouenský hrabě a první vévoda normandský.
Richard byl synem Viléma I., hraběte z Rouenu a jarla Normanů, a Sproty, bretaňské válečné zajatkyně a konkubíny, která si po Vilémově smrti vzala bohatého mlynáře jménem Esperleng. Když byl Vilém I. v roce 942 zavražděn, byl Richard ještě dítě, takže nemohl zabránit králi Ludvíkovi IV., aby Normandii obsadil. Král ho pravděpodobně držel v zajetí u dvora v Laonu a jmenoval guvernérem Normandie Raoula Tourteho. Proti odporu Normanů, které podpořil dánský král Harald Modrozub, se Ludvík dočasně spojil se svým soupeřem Hugem Velikým, ale v roce 945 byl Normany v Rouenu zajat a předán Hugovi. Přibližně ve stejné době se Richard mohl vrátit do Normandie, kde převzal titul vévody.
Kolem roku 956 ho Hugo Veliký jmenoval ochráncem svého syna a pozdějšího krále Huga Capeta a zasnoubil s ním svou dceru Emmu Pařížskou. Ta se v roce 960 provdala za Richarda, ale pravděpodobně zemřela bezdětná někdy po roce 966. Podle kronikáře Roberta z Thorigny se Richard krátce po Emmině smrti odebral na lov, kde se během jednoho ubytování zamiloval do dánské ženy jménem Seinfreda. Ale ona už byla vdaná, a proto požádala Richarda, aby zkusil štěstí s její starší sestrou Gunnorou. Děti ze vztahu s Gunnorou pak byly legitimovány manželstvím až dodatečně.
Richard přivedl do země opata ze St. Bénigne Viléma z Volpiana a nechal postavit benediktinský klášter na ostrově Mont-Saint-Michel a znovu postavit kostel ve Fécampu, který byl zničen během vikingských invazí.
Richardovi potomci s Gunnorou Dánskou jsou:
Další potomci:
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Richard I. (Normandie) na německé Wikipedii.
Předchůdce: Vilém I. |
![]() |
hrabě z Rouen 942–996 |
![]() |
Nástupce: Richard II. |