Rezignace

V tomto článku budeme analyzovatRezignace, téma, které v současné společnosti vyvolalo velký zájem a debatu. _Var1 se ukázal být bodem diskuse v různých oblastech, od politiky po vědu, včetně kultury a technologie. Jeho význam a dopad na každodenní život z něj činí téma zájmu širokého spektra lidí bez ohledu na věk, pohlaví, socioekonomickou úroveň nebo geografickou polohu. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Rezignace, analyzujeme jeho původ, vývoj, dopad a možné budoucí důsledky. Kromě toho se budeme zabývat různými pohledy a názory na věc s cílem nabídnout širokou a obohacující vizi na toto dnes tak aktuální téma.

O psychologickém pojmu pojednává článek Rezignace (psychologie).
Prezident Richard Nixon se loučí při odletu Army One ze zahrady Bílého domu poté, co rezignoval.

Rezignace (z francouzštiny résigner – rušit platnost, vzdát se určitého práva) označuje v základním významu činnost, kterou se král, císař vzdával nároku na trůn. V užším slova smyslu sám za sebe, v širším pak za celou dynastii.[1] V obecnějších souvislostech pak rezignace znamená odstoupení osoby z výkonu funkce či úřadu. Nejčastěji je termín spojován s politickou sférou, kdy ze svého úřadu odstupuje hlava státu, předseda vlády, ministr či další funkcionáři.[1] V případě hlavy státu pak jde o abdikaci, u členů vlády se hovoří o demisi.

U politika je rezignace osobní rozhodnutí, učiněné na základě různých příčin (např. po veřejném tlaku či ze soukromých důvodů). V dějinách Spojených států rezignoval jediný prezident, a to Richard Nixon 9. srpna 1974 v souvislosti s aférou Watergate a připravovaným procesem odvolání z úřadu – impeachmentem. V důsledku tzv. kauzy Hlubuček rezignoval v červnu 2022 Petr Gazdík na funkce českého ministra školství a místopředsedy hnutí STAN.[2]

V závislosti na právním zakotvení konkrétního státu nemusí být rezignace vždy přijata. Například americký prezident George W. Bush odmítl dva návrhy na rezignaci od ministra obrany Donalda Rumsfelda. V dubnu 2011 nabídl rezignaci na člena české vlády ministr obrany Alexandr Vondra.[3] Předseda vlády Petr Nečas ji však neakceptoval.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b ŽALOUDEK, Karel. Encyklopedie politiky. Praha: Libri, 1999. ISBN 80-85983-75-3. 
  2. ↑ STUCHLÍKOVÁ, Lucie; MACHOVÁ, Martina. „Udělal jsem chybu, ale nic neukradl.“ Gazdík skončil kvůli korupční aféře. Seznam Zprávy . Seznam.cz, 2022-06-19 . Dostupné online. 
  3. ↑ Vondra nabídl Nečasovi rezignaci, Kalousek post neopustí, ČT24, 11.4.2011

Související články

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu rezignace na Wikimedia Commons
  • Slovníkové heslo rezignace ve Wikislovníku
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.