V tomto článku prozkoumáme Reykjanes z různých úhlů pohledu a analyzujeme jeho dopad na různé oblasti společnosti. Reykjanes je téma, které v posledních letech vyvolalo velký zájem a debatu a jeho význam neustále roste. Ponoříme se do významu Reykjanes, jeho historie, jeho vývoje v čase a různých názorů a teorií, které o něm existují. Kromě toho prozkoumáme, jak Reykjanes ovlivnil kulturu, ekonomiku, politiku a další aspekty každodenního života. Tento článek se snaží poskytnout úplný a objektivní pohled na Reykjanes, aby čtenáři mohli lépe porozumět jeho důležitosti a důsledkům v dnešním světě.
Reykjanes (nebo Reykjanesskagi) je poloostrov na jihozápadě Islandu, nedaleko od Reykjavíku. Ze severu ho omývají vody zálivu Faxaflói, na západě a jihu Atlantský oceán. Je 50 km dlouhý a 20 km široký. Se svou rozlohou okolo 1000 km² zabírá 1 % plochy země.
Na poloostrově se nachází několik rybářských městeček (viz níže), největším městem je Keflavík, u nějž se nachází mezinárodní letiště Keflavík a bývalá americká letecká základna.
Reykjanes je jen řídce porostlý vegetací, což je způsobeno silnou vulkanickou činností. Zvláště na jižní polovině Reykjanesu, u jezera Kleifarvatn a v geotermální oblasti Krísuvík, se nachází velké množství horkých pramenů, solfatar a lávových polí.
V oblasti Svartsengi je vybudována geotermální elektrárna. Z kalových nádrží elektrárny vede potrubí do blízkých minerálních lázní Modrá laguna (anglicky Blue Lagoon, islandsky Bláa Lónið). Teplo z elektrárny je vedeno až do Reykjavíku, kde se používá mj. na vyhřívání silnic a chodníků.
Poblíž Grindavíku se přes údolí Álfagjá klene most Leifa Šťastného (postaven roku 2002), který byl pojmenován po slavném mořeplavci Leifu Eiríkssonovi. Údolí od sebe odděluje evropskou a americkou kontinentální desku.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Reykjanes na anglické Wikipedii.