René Doumic
V tomto článku prozkoumáme do hloubky René Doumic, téma, které v poslední době upoutalo pozornost mnoha lidí. René Doumic je komplexní koncept, který zahrnuje širokou škálu myšlenek a pohledů a jeho dopad lze pociťovat v různých oblastech společnosti. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty René Doumic, od jeho počátků až po jeho vliv na dnešní svět. Podíváme se také na to, jak se René Doumic vyvíjel v průběhu času a jak formoval naše způsoby myšlení a jednání. Kromě toho prozkoumáme budoucí důsledky René Doumic a jak může ovlivnit naši společnost v nadcházejících letech. Tento článek nabízí podrobný a komplexní pohled na René Doumic a poskytuje čtenářům hlubší pochopení tohoto fascinujícího a relevantního tématu.
| René Doumic | |
|---|---|
.jpg) René Doumic (1899) | |
| Narození | 7. března 1860 2. obvod |
| Úmrtí | 2. prosince 1937 (ve věku 77 let) 7. obvod |
| Místo pohřbení | Hřbitov Père-Lachaise Grave of Doumic |
| Povolání | novinář, literární kritik, literární historik a spisovatel |
| Alma mater | Condorcetovo lyceum École normale supérieure |
| Ocenění | Montyonova cena (1894) Cena Alfreda Née (1901) komandér Řádu čestné legie |
| Manžel(ka) | Hélène de Heredia |
| Příbuzní | Max Doumic (bratr) Philippe René Doumic (děd) |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
René Doumic (7. března 1860, Paříž – 2. prosince 1937 tamtéž) byl francouzský literární historik a kritik.
Životopis
Doumic navštěvoval Lycée Condorcet a studoval na École normale supérieure. V období 1883 až 1897 vyučoval na Collège Stanislas rétoriku a začal svou žurnalistickou dráhu. Přispíval do Journal des débats, Correspondant a Revue des Deux Mondes, kterou vedl v letech 1916 až 1937.
V roce 1909 byl zvolen za člena Francouzské akademie a v roce 1923 byl pověřen úřadem Secrétaire perpétuel.
Dílo
- Éléments d'histoire littéraire (1888)
- Portraits d'écrivains. Alexandre Dumas fils, Émile Augier, Victorien Sardou, Octave Feuillet, Edmond et Jules de Goncourt, Émile Zola, Alphonse Daudet (1892)
- De Scribe à Ibsen (1893)
- Écrivains d'aujourd'hui. Paul Bourget, Guy de Maupassant, Pierre Loti, Jules Lemaître, Ferdinand Brunetière, Émile Faguet, Ernest Lavisse (1894)
- Études sur la littérature française (5 Bände, 1896–1905)
- Les Jeunes, études et portraits (1896)
- Essais sur le théâtre contemporain (1897)
- Les Hommes et les idées du XIXe siècle (1903)
- George Sand. Dix conférences sur sa vie et son œuvre (1909)
- Lamartine (1912)
- Saint-Simon, la France de Louis XIV. (1919)
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku René Doumic na německé Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu René Doumic na Wikimedia Commons - René Doumic na academie-francaise.fr
| 26. křeslo Francouzské akademie | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Gaston Boissier |
1909–1937 René Doumic |
Nástupce: André Maurois |
