Rekombinantní DNA technologie

V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Rekombinantní DNA technologie a vše, co toto téma nabízí. Od jeho dopadu na společnost až po jeho relevanci dnes je Rekombinantní DNA technologie tématem, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Prostřednictvím komplexní analýzy prozkoumáme různé aspekty související s Rekombinantní DNA technologie a poskytneme našim čtenářům kompletní a obohacující vizi. Ať už díky svému vlivu na historii, jeho důležitosti v populární kultuře nebo jeho významu v každodenním životě, Rekombinantní DNA technologie se stal nevyhnutelným tématem diskuse a v tomto článku se ponoříme do jeho složitosti a významu.

Pokusné pěstování geneticky modifikovaných rostlin ve Francii

Rekombinantní DNA technologie (někdy obráceně technologie rekombinantní DNA) je v genovém inženýrství postup, při kterém se z buněk izolují jednoduché geny a ty se pak zavádějí zpět do buněk stejného nebo odlišného druhu organismu.

Rekombinantní DNA technologie není jeden konkrétní postup – jde o společné označení biotechnologických postupů, které takto umožňují vytvářet nové kombinace molekul deoxyribonukleových kyselin (DNA), které se v přirozeném organismu společně nevyskytují.[1]

Použití

Genová terapie

Rekombinantní DNA technologie se používá např. v genové terapii, kde se lékaři pokoušejí o nahrazení chybné funkce mutované části genu tak, že jej nahradí jeho funkční kopií.[1][2]

Genetická modifikace

Významné použití je i při přípravě geneticky modifikovaných organismů. Typickým příkladem je modifikovaná kukuřice (označovaná jako MON 810), do které byla vložena dědičná informace z bakterie Bacillus thuringiensis. Rostlina pak produkuje tzv. Bt-toxin, který je jedovatý pro její hlavní škůdce – larvy některých motýlů a můr – ale je neškodný pro ostatní hmyz a jiné živočichy.

Další typickou geneticky modifikovanou rostlinou je sója. Odhaduje se, že až 65% produkce je získáno z transgenních – tedy modifikovaných – kultivarů. Ne všechny však byly vytvořeny technologií rekombinantní DNA.

Genetická modifikace se však používá i pro produkci průmyslových plodin – např. bavlníku. Modifikovaná rostlina i zde produkuje Bt-toxin, který je jedovatý pro její škůdce – larvy můry šedavky kukuřičné.[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Technologie rekombinantní DNA . Ústav biologie Lékařské fakulty . Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-04-22. 
  2. ↑ KOTRBA, Pavel. Izolace, klonování a analýza DNA . Ústav biochemie a mikrobiologie, VŠCHT Praha . Dostupné online. 
  3. ↑ OTČENÁŠKOVÁ, Martina. Monitor . Český rozhlas Leonardo, 2008-09-19 . Kapitola Modifikované rostliny chrání své sousedy. Čas 13:10 od začátku stopáže. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.