V dnešním článku prozkoumáme fascinující svět Regnerův mlýn, téma, které upoutalo pozornost lidí všech věkových kategorií a národností. Od svého vzniku až po dopad na dnešní společnost byl Regnerův mlýn předmětem studia a debat v různých oblastech. V tomto článku objevíme různé aspekty Regnerův mlýn, jeho důsledky v každodenním životě a jeho význam v současném kontextu. Díky rozhovorům s odborníky v oboru a konkrétním příkladům se ponoříme do vzrušujícího vesmíru Regnerův mlýn a zamyslíme se nad jeho vlivem na naše životy.
Regnerův mlýn | |
---|---|
![]() vodní mlýn | |
Základní informace | |
Sloh | klasicismus |
Výstavba | 1674 |
Přestavba | 19. století |
Poloha | |
Adresa | č.p. 35, Havlovice, okres Trutnov, ![]() |
Souřadnice | 50°29′4,14″ s. š., 16°2′20,64″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 15312/6-4946 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Regnerův mlýn (Havlovický) v Havlovicích v okrese Trutnov je vodní mlýn, který stojí na východním okraji obce na řece Úpě.[1] Je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky.[2]
Mlýn byl postaven roku 1674 náchodskou vrchností.[1] Je rodištěm vlasteneckého kněze Josefa Regnera-Havlovického (1794–1852).[2] V roce 1863 byl přestavěn na přádelnu, ta o dva roky později vyhořela i s novými stroji, dovezenými z Anglie za 52.000 zlatých, a již nebyla neobnovena.[1] V letech 1887–1889 postavil na místě vyhořelé tkalcovny Otto Kunkl mandl poháněný malou vodní turbínou.[1]
Roku 1893 se uskutečnila dražba mlýna v odhadní ceně 27.472 zlatých. Ve vodní knize je zapsán majitel mlýna Vinzenz Bartosch, po něm pak firma Ed. Morawetz a Hradecké energetické rozvodné závody, která v roce 1943 zřídila u mandlu malou vodní elektrárnu s Kaplanovou turbínou.[1]
Voda na vodní kolo vedla od jezu. Ve Vodní knize je zapsána turbína s průtokem 6,5 m³/s a spádem 3,6 m. V Seznamu vodních děl z roku 1930 jsou uváděna dvě kola na spodní vodu (průtok 2,38 m³/s, spád 1,69 m, výkon 16 k).[1]
Malá vodní elektrárna má průtok 6 m³/s, výkon 136 kW a roční výrobu 0,540 GWh. Kaplanova turbína se dochovala, zůstalo i šest pískovcových mlecích kamenů.[1]
Kněz Josef Regner je známý z Jiráskovy kroniky U nás. 22. července 1923 byla na fasádě mlýna odhalena jeho pamětní deska s textem od Aloise Jiráska přenesená 4. června 1944 na pomník před mlýnem; slavnost doprovázela Kmochova kapela z Kolína.[1]
Do mlýna je také položen děj povídky J. K. Hraše „O vodníku a medvědáři“ z knihy Babiččino vypravování.[1][3]