Regenerativní medicína

V tomto článku se ponoříme do vzrušujícího světa Regenerativní medicína, prozkoumáme jeho původ, jeho význam dnes a jeho možné dopady v budoucnu. Od svého vzniku Regenerativní medicína vzbuzuje zájem a zvědavost lidí všech věkových kategorií a profesí a stává se opakujícím se tématem konverzací, debat a akademických studií. V průběhu tohoto psaní se ponoříme do nejdůležitějších aspektů Regenerativní medicína, analyzujeme jeho důsledky v různých kontextech a nabídneme kritický pohled na jeho vliv na současnou společnost. Prostřednictvím komplexního přístupu se budeme snažit poskytnout našim čtenářům úplnější pochopení Regenerativní medicína a jeho důsledků v dnešním světě.

Regenerativní medicína je poměrně nový obor biomedicíny zaměřený na procesy tvorby, inženýrství a regenerace lidských tkání a orgánů za účelem obnovy nebo dosažení jejich normálních funkcí.[1] Pojem také zahrnuje vypěstování tkáně a orgánu v laboratoři a následný přenos do těla pacienta. [2] Smyslem je vyhnout se problémům s nedostatkem dárců tkáně nebo orgánů nebo nedostatkem kompatibility a imunitní reakcí těla dárce.[3]

Pojem byl poprvé použit v roce 1992 v článku Lelanda Kaisera pro nové odvětví medicíny, které se pokouší změnit směr chronických onemocnění, regeneruje ochablé nebo selhávající systémy orgánů. Směr oboru dal ovšem až William A. Haseltine, který spojil starší objev diferenciace lidských embryonálních kmenových buněk s možností léčby.[4]

Kmenové buňky

Regenerativní medicína odkazuje na skupinu biomedicínských přístupu v klinické praxi, které zahrnují užití kmenových buněk, a to přímo jejich nasazení nebo prostřednictvím progenitorů po diferenciaci (buněčná terapie) a transplantace in vitro vypěstovaných orgánů a tkání (tkáňové inženýrství).[5][6][7]

Příklady použití

Diabetes

Klinické hodnocení University of Florida zkoumá přínos infúzí autologních kmenových buněk z pupečníkové krve dětem s diabetem prvního typu oproti přínosu standardní léčby. Předběžné výsledky prokazovaly bezpečnost terapie a zpomalení ztráty produkce inzulinu v těle pacientů.[8]


Reference

  1. ↑ Regenerative Medicine, 2008, 3(1), 1–5
  2. ↑ Regenerative Medicine. NIH Fact sheet 092106.doc" (PDF). 9/2006.
  3. ↑ Mason C; Dunnill P (January 2008). "A brief definition of regenerative medicine". Regenerative Medicine 3 (1): 1–5. doi:10.2217/17460751.3.1.1. PMID 18154457.
  4. ↑ Bailey, Ron (2005). Liberation Biology: The Scientific and Moral Case for the Biotech Revolution. Prometheus Books.
  5. ↑ Riazi AM; Kwon SY; Stanford WL (2009). "Stem cell sources for regenerative medicine". Methods in Molecular Biology. Methods in Molecular Biology 482: 55–90. doi:10.1007/978-1-59745-060-7_5. ISBN 978-1-58829-797-6. PMID 19089350.
  6. ↑ Stoick-Cooper CL; Moon RT; Weidinger G (June 2007). "Advances in signaling in vertebrate regeneration as a prelude to regenerative medicine". Genes & Development 21 (11): 1292–315. doi:10.1101/gad.1540507. PMID 17545465.
  7. ↑ Muneoka K; Allan CH; Yang X; Lee J; Han M (December 2008). "Mammalian regeneration and regenerative medicine". Birth Defects Research. Part C, Embryo Today 84 (4): 265–80. doi:10.1002/bdrc.20137. PMID 19067422.
  8. ↑ Haller MJ, et al. (2008). "Autologous umbilical cord blood infusion for type 1 diabetes. www.york.ac.uk/res/cordblood". Exp. Hematol. 36 (6): 710–715. doi:10.1016/j.exphem.2008.01.009. PMC 2444031. PMID 18358588.

Externí odkazy