V dnešním článku se ponoříme do fascinujícího světa Randomizace, prozkoumáme jeho původ, jeho dopad na dnešní společnost a jeho možné důsledky pro budoucnost. Randomizace od nepaměti přitahuje pozornost lidí všech věkových kategorií a kultur a stává se tématem neustálých diskusí a úvah. V průběhu historie se Randomizace vyvíjel a přizpůsoboval společenským, politickým a technologickým změnám a zanechal v lidstvu nesmazatelnou stopu. Prostřednictvím tohoto článku objevíme více o Randomizace a jeho mnoha aspektech, stejně jako pohledy odborníků a vědců, které nám pomohou pochopit jeho význam v současném světě. Připravte se ponořit se na cestu poznání a objevů o Randomizace!
Randomizace či znáhodnění[1] je proces, který tvoří něco náhodného. V různých případech to zahrnuje, například:
Randomizace není chaotická. Právě naopak, náhodný proces je posloupnost náhodných veličin, jejichž výsledky nebudou následovat deterministický model, ale vývoj popsáný pomocí pravděpodobnosti. Např.: Náhodný výběr jedinců z populace, kde každý člověk má stejnou pravděpodobnost, že bude vybrán. To by bylo v kontrastu s nepravděpodobným vzorkováním, kde jsou vybíráni arbitrární jedinci.
Randomizace se používá ve statistice, v hazardních hrách a v informatice.
Randomizace je základní princip statistické teorie, jejíž význam byl zdůrazněn Charles S. Peircem. Randomizačně založené závěry jsou důležité zejména v experimentálních designech.
Ve statistické teorii navrhování experimentů, randomizace zahrnuje náhodně rozdělení experimentálních jednotek napříč skupinami. Například, pokud experiment porovnává nový lék proti standardní lék, pak by pacienti měli být přiděleny buď nový lék nebo standardní kontrolu léčiv pomocí randomizace. Randomizace snižuje chybnou vyrovnání tzv. faktorů (nezávislých proměnných), které nebyly zohledněny v návrhu experimentu.
Některé důležité metody statistické inference používají převzorkování z pozorovaných údajů. Více alternativních verzí datasetu, které by „mohly být pozorovány“ jsou vytvářeny randomizací původního datasetu, který pozorován jako jediný.
Randomizace je používána v oblasti hazardních her. Špatná randomizace může dát zkušenému hráči značnou výhodu, proto byla velká část výzkumu vložena do efektivní randomizace. Klasickým příkladem randomizace je míchání karet.
V informatice je randomizace používaná kvůli bezpečnosti. Nejvíce bezpečná technika je výběr čísel z fyzikálních jevů, které se nedají předpovídat (snímání šumu, fotky nebe). Konkrétně se zde bavíme o generátorech náhodných a pseudonáhodných čísel. Tyto komponenty v sobě obsahují určitou funkci, která vybere ze zdroje dané informace a pomocí funkce je pozmění (viz šifrování).
I když historické (manuální) randomizační techniky (míchání karet, tahání útržků papíru ze sáčku, ruleta) byly běžné, dnes se používají mnohem častěji automatizované techniky. Výběrem náhodných vzorků a náhodných permutací může být jednoduše sníženo losování náhodných čísel. Dnes se nejčastěji používají generátory náhodných čísel, a to jako hardwarový generátor náhodných čísel nebo generátor pseudonáhodných čísel.
Nealgoritmické metody zahrnují:
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Randomization na anglické Wikipedii.