Rakousko-turecká válka (1787–1791)

Dnes se ponoříme do vzrušujícího světa Rakousko-turecká válka (1787–1791), tématu, které v průběhu let zaujalo mnoho lidí. Od svého objevení je Rakousko-turecká válka (1787–1791) předmětem debat, výzkumu a obdivu odborníků i fandů. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty, které činí Rakousko-turecká válka (1787–1791) tak fascinujícím tématem, od jeho historie až po jeho dopad na dnešní společnost. Prostřednictvím podrobné analýzy a konkrétních příkladů zjistíme, proč si Rakousko-turecká válka (1787–1791) zaslouží naši plnou pozornost a reflexi. Připravte se ponořit se do zajímavého světa Rakousko-turecká válka (1787–1791) a objevte vše, co toto téma nabízí!

Rakousko-turecká válka (1787–1791)
konflikt: Osmansko-habsburské války
Osmanská armáda vedená velkovezírem směřuje k Sofii, květen 1788
Osmanská armáda vedená velkovezírem směřuje k Sofii, květen 1788
Trváníúnor 1788 – 4. srpna 1791
MístoJihovýchodní, Východní Evropa
Výsledeknerozhodný, svištovský mír
Strany
Habsburská monarchie Habsburská monarchie Osmanská říšeOsmanská říše Osmanská říše
Velitelé
Habsburská monarchie Josef II. (zemř. 1790)
Habsburská monarchie Leopold II.
Habsburská monarchie Gideon von Laudon
Habsburská monarchie Paul Kray
Habsburská monarchie Radecký z Radče 		Osmanská říše Selim III.
Osmanská říše Koca Jusuf Paša
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Osmá rakousko-turecká válka se odehrávala v letech 1787 až 1791 v souvislosti s šestou rusko-tureckou válkou. K rozhodnutí bojovat s Osmanskou říší došel císař Josef II., arcivévoda rakouský, který byl v alianci s Ruským carstvím pod Kateřinou Velikou.

Obranná strategie, použitá ve válce o dědictví bavorské, se neosvědčila a rakouská armáda utrpěla těžké ztráty, což způsobilo prudký pokles popularity Josefa II. Jediným významným úspěchem se stalo dobytí Bělehradu roku 1789 pod vedením maršála Laudona, pro nějž to byla poslední válka, které se zúčastnil. Osmanská říše však vytvořila koalici se Švédskem a Pruskem, což přimělo Rakousko k uzavření separátního míru, který vracel hranice do předválečného stavu, uzavřeného roku 1791 ve Svištově.

Na rakouské straně bojovaly dobrovolnické oddíly srbských emigrantů, tzv. frajkory.[1]

Reference

  1. ↑ PELIKÁN, Jan, a kol. Dějiny Srbska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. ISBN 80-7106-671-0. S. 161–162. Dále jen Dějiny Srbska. 

Literatura

  • RAK, Jiří. Dějiny zemí koruny české. Praha ; Litomyšl: Paseka, 1993. 329 s. ISBN 80-85192-60-8. 

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.