Ragnar Östberg je téma, které v průběhu let vyvolalo zájem a diskusi. Od svého vzniku přitahuje pozornost lidí všech věkových kategorií a zájmů a stává se kulturním fenoménem, který přesahuje hranice a generace. V tomto článku prozkoumáme různé pohledy a přístupy související s Ragnar Östberg, od jeho dopadu na společnost až po jeho dnešní relevanci. Prostřednictvím podrobné analýzy se snažíme lépe porozumět tomuto fenoménu a jeho vlivu v různých oblastech, což umožňuje širší a obohacující pochopení Ragnar Östberg.
Ragnar Östberg | |
---|---|
![]() Ragnar Östberg v roce 1934 | |
Narození | 14. července 1866 Stockholm |
Úmrtí | 5. února 1945 (ve věku 78 let) Engelbrektská farnost |
Místo pohřbení | Severní hřbitov (od 1945; 59°21′29″ s. š., 18°1′18″ v. d.) |
Alma mater | Královský technologický institut (1884–1888) Královská akademie výtvarných umění (1888–1891) |
Povolání | architekt |
Manžel(ka) | Elsa Östberg (1909–1919) Carin Thiel (1919–1945) |
Děti | Susanna Ramel |
Příbuzní | Mikael Ramel a Lotta Ramel (vnoučata) |
Významná díla | Stockholmská radnice Maritime Museum |
Ocenění | Královská zlatá medaile (1926) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ragnar Östberg (14. července 1866 – 5. února 1945) byl švédský architekt, který se proslavil především návrhem Stockholmské radnice.[1]
Narodil se ve švédském Stockholmu. Jeho rodiče byli Carl Östberg a Erika Kindahlová. V letech 1884 až 1891 studoval na Královském technologickém institutu. V roce 1888 studoval na Švédské královské akademii výtvarných umění. Absolvoval stáž u architekta Isaka Gustafa Clasona (1856–1930). V roce 1893 navštívil Světovou kolumbijskou výstavu v Chicagu. Následně se v roce 1896 se vydal na tříletou studijní cestu, mimo jiné do Anglie, Francie, Itálie a Řecka. Od počátku 20. století žil a pracoval v Umeå v severním Švédsku. Scharinska villan v Umeå je považována za jedno z jeho nejlepších děl z doby jeho mládí.[2][3]
Nejznámějším se stal v rámci takzvaného „národně romantického“ hnutí ve Švédsku. Jeho dílo z tohoto období sahá od veřejných budov, jako je Stockholmská radnice,[4] až po sídla pro vlivné rodiny z přelomu století, jako je Scharinska villan nebo Nedre Manilla, postavená pro členy rodiny Bonnier.[5]