V dnešním světě má Radošovice (Bystřice) zásadní význam v různých oblastech každodenního života. Od svého dopadu na veřejné zdraví až po jeho vliv na globální ekonomiku se Radošovice (Bystřice) stal nevyhnutelným tématem konverzace. V průběhu historie hrál Radošovice (Bystřice) zásadní roli ve společnosti, utvářel naše přesvědčení, chování a rozhodnutí. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Radošovice (Bystřice) a jeho dopad na svět, analyzujeme jeho vývoj v čase a jeho význam v současnosti. Prostřednictvím hluboké a bystré analýzy se snažíme osvětlit roli, kterou Radošovice (Bystřice) hraje v našich životech, a způsob, jakým definuje naši realitu.
Radošovice | |
---|---|
Kaple sv. Jana Nepomuckého | |
Lokalita | |
Charakter | část města |
Obec | Bystřice |
Okres | Benešov |
Kraj | Středočeský kraj |
Historická země | Čechy |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 49°42′28″ s. š., 14°38′47″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 78 (2021)[1] |
Katastrální území | Božkovice (7,5 km²) |
PSČ | 257 51 |
Počet domů | 32 (2024)[2] |
![]() ![]() Radošovice | |
Další údaje | |
Kód části obce | 32034 |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Radošovice je část města Bystřice v okrese Benešov. Nachází se na jihozápadě Bystřice. V roce 2009 zde bylo evidováno 33 adres.[3] V roce 2001 zde trvale žilo 55 obyvatel.[4]
Radošovice leží v katastrálním území Božkovice o výměře 7,5 km2.[5]
Název Radošovice je podstatné jméno pomnožné. Správné skloňování je tedy Radošovice bez Radošovic.
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1378,[6] kdy zde sídlil Beneš z Radošovic. V dalších dějinách vesnice patřila k líšeňskému panství, později Karlíkům z Nežetic a Trmalům z Toušic. V 17. století došlo na čas znovu ke spojení Radošovic v rámci líšeňského panství, brzy byla vesnice opět rozdělena a část připadla k tvoršovickému panství. S rozvojem místní samosprávy v 19. století se Radošovice stávají součástí obce Božkovice (spolu s Tožicí) a krátce také Drachkova. Od sedmdesátých let 20. století jsou osadou obce Bystřice.
Za druhé světové války se tehdejší ves stala součástí vojenského cvičiště Zbraní SS Benešov a její obyvatelé se museli 1. dubna 1944 vystěhovat.[7] V obci se nalézají dvě kapličky – sv. Jana Nepomuckého a P. Marie Lurdské. Ve vesnici vyvíjí činnost jediný spolek – Sbor dobrovolných hasičů, jenž byl založen roku 1961