Racek patagonský

V dnešní době je Racek patagonský v našich životech opakujícím se tématem. Od svého vzniku má velký dopad na společnost a způsobuje významné změny ve způsobu, jakým žijeme a ve vztahu k našemu životnímu prostředí. Nezáleží na tom, zda jste odborníkem v oboru, nebo jen fanouškem, Racek patagonský upoutal pozornost všech, vyvolal vášnivé debaty a podnítil rostoucí zájem. V tomto článku podrobně prozkoumáme dopad Racek patagonský na různé aspekty našeho života, analyzujeme jeho důsledky a zvážíme jeho vliv v budoucnu.

Jak číst taxoboxRacek patagonský
alternativní popis obrázku chybí
Racek patagonský, dospělí ptáci
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
(jako Larus maculipennis)
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neoghathae)
Řáddlouhokřídlí (Charadriiformes)
Podřádracci (Lari)
Čeleďrackovití (Laridae)
RodChroicocephalus
Binomické jméno
Chroicocephalus maculipennis
Lichtenstein, 1823
Areál rozšíření
Synonyma
  • Larus maculipennis[2]
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chroicocephalus maculipennis

Racek patagonský (Chroicocephalus maculipennis) je středně velkým jihoamerickým druhem racka z rodu Chroicocephalus.

Popis

Dospělí ptáci se na první pohled podobají racku chechtavému, mají však odlišnou kresbu špičky křídla. Krajní ruční letky jsou bílé s černými vnějšími prapory, proto je špička křídla jakoby černobíle pruhovaná; ruční letky mají bílé (ne černé) špičky. Mladí ptáci mají špičku křídla hnědou s bílými skvrnami u špiček krajních dvou letek. Zobák a nohy jsou tmavě červené.

Výskyt

Racek patagonský hnízdí na jihu Jižní Ameriky, na sever zasahuje jejich areál po Uruguay a Valdivia v Chile. Po vyhnízdění se rozptylují po pobřeží dále na sever až po Brazílii a severní Chile.[3]

Odkazy

Reference

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. .
  2. ZICHA, Ondřej. Larus maculipennis (racek patagonský) . BioLib.cz, 2005-12-26 19:58:05 CET, rev. 2006-03-17 20:44:11 CET . Dostupné online. 
  3. HARRISON, P. Seabirds: an identification guide. Londýn: Christopher Helm, 1989. ISBN 0-7136-3510-X. 

Externí odkazy