Rašínovo nábřeží
V dnešním světě je Rašínovo nábřeží velmi aktuální a zajímavé téma pro širokou škálu lidí. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, historickému významu nebo důležitosti dnes, Rašínovo nábřeží se stal tématem, které nenechává nikoho lhostejným. Od svého vzniku až po dnešní vliv je Rašínovo nábřeží předmětem hloubkové analýzy odborníků z různých oborů, kteří se snaží lépe porozumět jeho podstatě a jeho dopadu v různých oblastech. V tomto článku prozkoumáme některé z nejdůležitějších aspektů Rašínovo nábřeží a jeho důležitost v dnešním světě.
| |||
|---|---|---|---|
 | |||
| Umístění | |||
| Stát |  Česko | ||
| Město | Praha | ||
| Městská část | Praha 2 | ||
| Část obce | Nové Město, Vyšehrad | ||
| Poloha | 50°4′10,2″ s. š., 14°24′52,2″ v. d. | ||
| Začíná na | Vyšehradský tunel | ||
| Končí na | Jiráskův most | ||
| Historie | |||
| Pojmenováno po | Alois Rašín | ||
| Další údaje | |||
| PSČ | 120 00 | ||
| Kód ulice | 480754 | ||
 | |||
 multimediální obsah na Commons | |||
 Portál Praha | |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Rašínovo nábřeží je komunikace na Novém Městě a na Vyšehradě v Praze. Nábřeží je součást protipovodňové ochrany Prahy.
Poloha
Nábřeží vede severojižním směrem podél pravého břehu Vltavy od vyšehradského tunelu k Jiráskovu mostu. Je nazváno podle českého politika a ekonoma Aloise Rašína (1867–1923). U nábřeží je náplavka, na níž jsou galerie, restaurace a přístav rekreačních lodí, ze kterého vyplouvají lodi pro turisty, organizující mj. lodní prohlídky Prahy motorovými loděmi, různých dopravních společností, například na replikách historických lodí, nebo na kolesovém parníku Vyšehrad[1]
Historie a názvy
Nábřeží bylo od středověku centrální komunikací Podskalí, s postupující úpravou břehu a nástavbou kamenné navigace se začalo dělit na tři úseky s odlišnými názvy.
Již počátkem 20. století po proražení tunelu Vyšehradskou skálou byl jižní úsek nábřeží podezděn, vydlážděn a nazván Vyšehradské nábřeží v úseku po Zítkovy sady. Od roku 1875 byla vybudována kamenná část nábřeží až k Jiráskovu náměstí a dostala název "Palackého nábřeží", jeho patronát byl ještě rozšířen Palackého mostem a Palackého pomníkem. Část mezi Palackého (tehdy Mozartovým) a železničním mostem byla v roce 1942 pojmenována po kolaborantském novináři Karlu Lažnovském. Tyto dva úseky byly v letech 1951–1990 spojeny pod název Nábřeží Bedřicha Engelse, které bylo během roku 1990 přejmenováno na "Rašínovo nábřeží".[2]. Další úsek od Jiráskova náměstí k Národnímu divadlu se v letech 1951–1990 nazýval Gottwaldovo nábřeží (nyní Masarykovo). Od roku 1911 byla část vozovky upravena pro koleje pražské tramvaje, jejíž linky byly později prodlouženy až do Braníka.
Náplavka
Náplavka vede v úseku mezi výběžkem vyšehradského tunelu přes Výtoň a pod Jiráskovým mostem k Žofínu. Na Rašínově nábřeží se nachází hojně navštěvovaná část náplavky. V minulosti až do počátku 60. let 20. století sloužila především technickým účelům a zásobování: dřevařům k vykládce a skladování dříví, lodníkům tehdy významné nákladní říční dopravy k vykládce a skladování zboží, často písku, jehož haldy v jižním úseku sahaly někdy až k zábradlí komunikace. Dále na náplavku v zimě zajížděly povozy ledařů, kteří odtud vozili nasekaný led do restaurací a domácností.
Současnost
V současnosti se zde koná množství kulturních akcí, každou sobotu zde fungují farmářské trhy.[3]
Revitalizace 2019
Od dubna 2019 probíhá revitalizace této náplavky za 174 milionů korun dle návrhu Petra Jandy. V rámci toho došlo ke zkapacitnění toalet, přestavbě dvanácti kobek či k úpravě mobiliáře. Do kobek (nejen na tomto nábřeží) byla osázena největší otáčivá okna svého druhu na světě, vyrobena jsou ze 7 cm tlustého plexiskla.[4] Do budoucna jsou v plánu také plovoucí lázně, které mají být realizovány v roce 2020.[5]
Budovy, firmy a instituce
Rašínovo nábřeží má jednotnou urbanistickou koncepci, která zahrnuje jak stavby 10.-30. let ve stylu kubismu či funkcionalismu, tak drobnou dekoraci veřejného prostoru (zábradlí, obrubníky, dlažbu, obklady). Stojí zde některé architektonicky významné objekty. Mezi nejvýznamnější patří úsek čtyř kubistických domů č. 6-10 od Josefa Chochola pod Vyšehradem a nárožní kubistická Kovařovicova vila (čp. 28). Nikoliv na nábřeží, ale za jeho nárožím se alespoň v panoramatickém pohledu nábřeží uplatňuje Sequensova vila ve Vnislavově ulici 4, se strohou formou racionální moderny. Na nároží Rašínova nábřeží a Resslovy ulice se nachází Tančící dům.
- Restaurace Vltava – Rašínovo nábřeží 1[6]
- kubistický trojdům se zahradou – Rašínovo nábřeží 6[7]
- Vila se zahradou – Rašínovo nábřeží 8[8]. Bydlela zde herečka Marie Rosůlková.
- Vila se zahradou – Rašínovo nábřeží 10[9]
- Vyšehradská sokolovna (Sokol Vyšehrad) – Rašínovo nábřeží 24
- Vila Na Libušince – Rašínovo nábřeží 26, Libušina 1[10]
- Kovařovicova vila a kubistická zahrada – Rašínova nábřeží 28, Libušina 3[11]
- Muzeum v podskalské celnici na Výtoni – Rašínovo nábřeží 30[12]
- Meteorologický pavilón s hodinami
- Činžovní dům – Rašínovo nábřeží 42, v letech 1912–1914 projektovali Jan Kotěra a Josef Zasche[13]
- Činžovní dům – Rašínovo nábřeží 70[14]
- Činžovní dům "U dvou tisíc"– čp. 2000/II Rašínovo nábřeží 78[14], kde bydlel Václav Havel
- Přístaviště lodí Rašínovo nábřeží
Odkazy
Reference
- ↑ Pražské paroplavební společnosti: Archivovaná kopie. www.praha-parnikem.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-18.
- ↑ Lašťovka, Pražský uličník 1998, s. 142
- ↑ Náplavka Rašínovo nábřeží. Goout.net . . Dostupné online.
- ↑ KREJČÍ, Veronika. Není u nás běžné pracovat s vizionářskými projekty, míní architekt kobek na pražských náplavkách. Lidovky.cz . 2019-08-20 . Dostupné online.
- ↑ Začne přestavba náplavky u Rašínova nábřeží, vzniknou kavárny i toalety. iDNES.cz . 2018-03-26 . Dostupné online.
- ↑ http://pamatkovykatalog.cz/?mode=parametric&indexId=10671%2F1-2239&presenter=ElementsResults
- ↑ http://pamatkovykatalog.cz/?mode=parametric&indexId=40201%2F1-1301&presenter=ElementsResults
- ↑ http://pamatkovykatalog.cz/?mode=parametric&indexId=40202%2F1-2012&presenter=ElementsResults
- ↑ http://pamatkovykatalog.cz/?mode=parametric&indexId=40203%2F1-2015&presenter=ElementsResults
- ↑ http://pamatkovykatalog.cz/?mode=parametric&indexId=41077%2F1-1868&presenter=ElementsResults
- ↑ https://bydleni.idnes.cz/kubismus-kovarovicova-vila-den-architektury-rasinovo-nabrezi-prohlidka-chochol-g1k-/dum_osobnosti.aspx?c=A170922_131614_dum_osobnosti_web
- ↑ http://www.muzeumprahy.cz/podskalska-celnice-na-vytoni/
- ↑ Bregant, 1995, s. 142
- ↑ a b http://pamatkovykatalog.cz/?mode=parametric&indexId=100453&presenter=ElementsResults
Literatura
- Lašťovka Marek a kolektiv: Pražský uličník 2. díl (O-Ž). Libri Praha 1998, s. 141-142
- BAŤKOVÁ Růžena a kolektiv:Umělecké památky Prahy 2, Nové Město a Vyšehrad. Academia Praha 1998
- Bregant Michal: Kubistická Praha 1909–1925: průvodce; editorka Simona Hošková. Středoevropská galerie a nakladatelství Praha 1995, s. 138-143.
- HERMANOVÁ, Hana. Secesní činžovní domy na Rašínově nábřeží. In: PLATOVSKÁ, Marie. Slavné stavby Prahy 2. Praha: Foibos Books, 2011. ISBN 978-80-87073-35-3. S. 187–189.
- KOUKALOVÁ, Šárka. Kubistický trojdům; Kovařovičova vila. In: PLATOVSKÁ, Marie. Slavné stavby Prahy 2. Praha: Foibos Books, 2011. ISBN 978-80-87073-35-3. S. 190–193.
- Wanatowiczová Kristyna: Havlovi a jejich dům - Rašínovo nábřeží 2000 (Nové Město). Praha 2019
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rašínovo nábřeží na Wikimedia Commons
