Různočnělečnost
V tomto článku prozkoumáme téma Různočnělečnost do hloubky, analyzujeme jeho původ, jeho dopad na dnešní společnost a jeho význam v různých kontextech. Ponoříme se do nejdůležitějších aspektů Různočnělečnost a také do jeho možných důsledků pro budoucnost. Prostřednictvím vyčerpávající a multidisciplinární studie se snažíme nabídnout úplný a aktualizovaný pohled na Různočnělečnost, abychom našim čtenářům poskytli hluboké a obohacující porozumění tomuto tématu. Ponoříme se do různých oblastí studia souvisejících s Různočnělečnost a pokusíme se odhalit jeho rozmanité aspekty a jeho vliv na každodenní život.
Různočnělečnost (heterostylie) – různá délka čnělek u různých květů téhož druhu – je schopnost rostlin vytvářet dva typy květů: květy s dlouhými čnělkami a krátkými tyčinkami (dlouhočnělečné) a květy s krátkými čnělkami a dlouhými tyčinkami (krátkočnělečné).
Různočnělečnost je pojistnou strategií rostliny proti samoopylení. Často je strategie ještě zdokonalena tím, že pylem z dlouhých tyčinek (velké pylové zrno) lze oplodnit pouze dlouhočnělečný květ, zatímco pylem z krátkých tyčinek (malé pylové zrno) pouze krátkočnělečný květ.
Heterostylie je typická například pro prvosenky (Primula) a rod mičela (Mitchella) z čeledi mořenovité. Popsána byla již v 16. století.[1]
-
Krátkočnělečné květy mičely plazivé (Mitchella repens) -
Dlouhočnělečné květy mičely plazivé (Mitchella repens)
Odkazy
Reference
- ↑ How 16th Century observations paved the way for Darwin's landmark study. phys.org . 2015-08-09 . Dostupné online. (anglicky)
