V tomto článku se chystáme prozkoumat dopad Růžový ostrov na současnou společnost. Růžový ostrov je tématem neustálého zájmu a jeho vliv sahá do různých oblastí, od populární kultury po politiku a ekonomiku. V průběhu let Růžový ostrov vyvolal debaty a kontroverze, generující protichůdné názory a různé pozice. V tomto smyslu je klíčové kriticky a objektivně analyzovat roli, kterou Růžový ostrov v současnosti hraje, stejně jako její možný vývoj v budoucnu. Doufáme, že prostřednictvím podrobné analýzy nabídneme komplexní a obohacující pohled na Růžový ostrov, který našim čtenářům umožní dnes lépe porozumět jeho rozsahu a významu.
Ostrov růží Insulo de la Rozoj | |||
---|---|---|---|
| |||
Hymna Steuermann! Laß die Wacht! | |||
Geografie | |||
Rozloha | 0.0004 km² | ||
Poloha | 44°10′49″ s. š., 12°37′20″ v. d. | ||
Obyvatelstvo | |||
Počet obyvatel | 1 (1968) | ||
Hustota zalidnění | 2 500 obyv./km² | ||
Jazyk | esperanto | ||
Státní útvar | |||
Státní zřízení | republika | ||
Vznik | 24. června 1968 (vyhlášení nezávislosti) | ||
Prezident | Giorgio Rosa | ||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Růžový ostrov nebo Insulo de la Rozoj byl krátce existující mikronárod, který vznikl na konci 60. let 20. století na námořní plošině, podobně jako jiný známý mikronárod Sealand. Růžový ostrov ležel v Jaderském moři, vzdálen 11 km od italského města Rimini (Forlì). Oficiálním jazykem ostrova bylo esperanto.
Založil jej italský inženýr Giorgio Rosa,[1] který se stal jeho prezidentem a 1. května 1968 prohlásil Růžový ostrov za nezávislý stát. Růžový ostrov měl vlastní vládu, měnu, poštu. Žádná země na světě jej však nikdy formálně neuznala jako svrchovaný stát. Podle italské vlády založil Rosa stát proto, aby získal peníze od turistů a zároveň se vyhnul placení daní v Itálii.
Růžový ostrov byl obsazen italskými policejními silami 26. června 1968 a nakonec 11. února 1969 zdemolován pomocí dynamitu.[2]
V roce 2020 byl o něm natočen italský film v produkci televize Netflix s názvem Rose Island.[3]