Přívalová povodeň
V dnešní době je Přívalová povodeň tématem na rtech každého. Od svého vzniku až do současnosti je Přívalová povodeň předmětem debat, sporů a analýz v různých oblastech. Jeho dopad na společnost, politiku, ekonomiku a kulturu je nepopiratelný a jeho význam s postupem času jen roste. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Přívalová povodeň, od jeho původu až po důsledky, které má na každodenní život. Prostřednictvím hloubkové a objektivní analýzy se budeme snažit tento fenomén osvětlit a pochopit jeho skutečný rozsah.
Přívalová povodeň (nesprávně blesková povodeň) vzniká po (někdy jen krátkém) přívalovém dešti a je typická pro suché, pouštní nebo polopouštní oblasti. Může vznikat také v horských a podhorských oblastech. Může se vyskytovat i tam, kde je znemožněno nebo silně omezeno vsakování vody do půdy (například na rozsáhlých zpevněných plochách, především v městské zástavbě, s poddimenzovanou nebo ucpanou kanalizací). Řešením a prevencí je budování modro-zelené infrastruktury, tedy více vsakovacích a zelených prvků.
Hraniční intenzitu a trvání srážek potřebných pro vznik přívalové povodně nelze jednoznačně stanovit, protože závisí na mnoha faktorech od typu a tvaru terénu až po nasycenost půdy vodou, a ovlivňuje ji negativně také např. nevhodné hospodaření s krajinou.
Přívalové povodně v Česku
Povodně 2009
V červnu 2009 postihly území České republiky. Nejvíce postiženými obcemi se staly Polom, Bělotín, Nový Jičín a Lipník nad Bečvou. Dalšími postiženými oblastmi se staly podhůří Rychlebských hor a Jižní Čechy.
Povodeň na Lužické Nise 2010
Následovala po přívalovém dešti a 7. srpna zasáhla oblasti severních Čech, Sasko a část jihozápadního Polska. Přívalové povodně si v okrese Liberec vyžádaly 5 mrtvých a škody byly odhadnuty řádově ve stamiliónech korun.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu přívalová povodeň na Wikimedia Commons
