V dnešní době je Přímořská říše téma, které nabylo ve společnosti velkého významu. Lidé neustále hledají informace o Přímořská říše, ať už ze zvědavosti, potřeby nebo osobního zájmu. S rozvojem technologií a globalizací se Přímořská říše stal opakujícím se tématem konverzací v různých oblastech, od politiky po populární kulturu. V tomto článku se budeme zabývat různými aspekty souvisejícími s Přímořská říše s cílem nabídnout široký a aktualizovaný pohled na toto téma, které má tak velký dopad na naši společnost.
Přímořská říše (či Přímořské království, Přímořská země nebo jen Přímoří), akkadsky URU. KUki nebo později Dilmun a mat Tamti, je název starověké oblasti přiléhající k horní části Perského zálivu a bažinaté delty do něj se vlévajících řek. Královské seznamy uvádějí deset nebo jedenáct jmen z Přímořské dynastie, která jsou akkadského nebo sumerského původu a honosí se titulem králů mořského pobřeží. Zdá se, že byli současníky prvních kassitských vládců na severu. Ze záznamů je např. známý boj o babylonský trůn mezi kassitským králem Agumem II. a Gulkišarem. I když nevíme mnoho o trvání této entity, existuje dostatek babylonských zdrojů z konce druhého a poloviny prvního tisíciletí př. n. l., které dokládají jeho existenci a aktivní podíl na boji proti asyrské nadvládě.
Kolem roku 1720 př. n. l. zde vypuklo povstání proti babylonskému králi Samsu-Ilunovi, po kterém se v krajině ujímá vlády Přímořská dynastie a za vlády Ulam-Buriaše a Kaštiliaše III. je tato oblast definitivně přičleněna k Babylonii. Na začátku 10. století př. n. l. do této oblasti migrují chaldejské kmeny a později dostává region řecký název Chaldea.
(tzv. II. dynastie babylonská, i když její členové neovládali samotný Babylón)
Ovládala zemi na konci 18. století př. n. l.:
?? – neúplné záznamy
(tzv. V. Babylonská 1029–1006 př. n. l.)