V historii lidstva hrál Pyskočely zásadní roli ve vývoji a vývoji společnosti. Od svého vzniku Pyskočely přitahuje pozornost a představivost lidí a inspiruje všechny druhy zážitků, emocí a úvah. Ať už díky svému vlivu na populární kulturu, vlivu ve vědecké oblasti nebo významu ve světové politice, Pyskočely zanechal nesmazatelnou stopu v historii. V tomto článku prozkoumáme roli, kterou Pyskočely sehrál v průběhu času a jak formoval běh lidstva v různých aspektech.
Pyskočely | |
---|---|
Pohled na Pyskočely od západu | |
Lokalita | |
Charakter | malá vesnice |
Obec | Vlkančice |
Okres | Praha-východ |
Kraj | Středočeský kraj |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 49°52′55″ s. š., 14°52′17″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 78 (2021)[1] |
Katastrální území | Vlkančice (7,3 km²) |
PSČ | 281 63 |
Počet domů | 27 (2011)[2] |
![]() ![]() Pyskočely | |
Další údaje | |
Kód části obce | 183938 |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pyskočely jsou vesnice v okrese Praha-východ, součást obce Vlkančice. Nachází se 2,5 kilometru jihozápadně od Vlkančic. Vede jimi silnice II/335 a protéká Nučický potok, který se na západním okraji vsi vlévá do Sázavy.
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1436. Pyskočely byly majetkem sázavského kláštera, ale král Zikmund je tehdy zastavil Janu Zajímačovi z Kunštátu. Vesnice zůstala v klášterním vlastnictví až do zrušení patrimoniální správy, ale na začátku šestnáctého století z části vsi vzniklo malé panství, jehož součástí bývala tvrz s mlýnem a dvorem. Jediná zmínka o ní je z roku 1534, kdy byl jejím majitelem Jiří Pryšek z Větřní. Po něm byl šlechtický díl vsi znovu sloučen s klášterním a nepotřebná tvrz zanikla.[3]