V dnešním světě je Publius Decius Mus téma, které vyvolává velký zájem a neustále se vyvíjí. Postupem času získal Publius Decius Mus větší význam ve společnosti a ovlivňuje různé aspekty každodenního života. Od svého vzniku až po současný stav byl Publius Decius Mus předmětem četných výzkumů a debat, které přispěly k obohacení znalostí na toto téma. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Publius Decius Mus a zaměříme se na jeho důležitost, důsledky a budoucnost. Prostřednictvím podrobné analýzy se snažíme poskytnout čtenáři kompletní a aktualizovanou vizi tohoto fenoménu.
Publius Decius Mus | |
---|---|
![]() | |
Narození | 4. století př. n. l. nebo 377 př. n. l. starověký Řím |
Úmrtí | 340 př. n. l. |
Příčina úmrtí | zabitý v boji |
Povolání | starořímský politik a starořímský voják |
Děti | Publius Decius Mus[1][2][3] |
Rod | Decii Mures |
Příbuzní | Publius Decius Mus[1][4][5] (vnuk) |
Funkce | quinquevir mensarius (352 př. n. l.) Vojenský tribun (343 př. n. l.) římský konzul (340 př. n. l.) římský senátor |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Publius Decius Mus byl římským vojenským tribunem během války se Samnity (kolem roku 344 př. n. l.) a římským konzulem během války s Latiny (kolem roku 343 př. n. l.).
Samnité (staroitalský kmen) přepadli etruské město Capua. Obyvatelé tohoto města poslali do Říma své vyslance s žádostí o vojenskou podporu. Římané po vyjednávání se Samnity podpořili město Capua a zvolili dva konzuly, kteří vedli proti Samnitům válku. První konzul Marcus Valerius Corvus táhl k městu Capua, kde si vedl úspěšně.
Druhý konzul Aulus Cornelius Cossus, který táhl do Samnitska, si vedl velice neobezřetně, když procházel lesem a padl do léčky. Aby se Cossus mohl stáhnout nazpět, navrhl mu vojenský tribun Publius Decius Mus, aby mu dal první a druhou řadu oddílu a obsadil pahorek vyčnívající z onoho lesa. Po obsazení vrcholku Deciem se Cossus z lesa stáhl.
Během noci sestoupil Decius se svým oddílem z vrcholku a přes spící samnitský tábor se znovu připojil ke konzulově armádě, kterou svým činem zachránil.
Kolem roku 343 př. n. l. se Decius obětoval během války s Latiny za římské legie. Oba konzulové totiž měli stejný sen, ve kterém jim „postava muže většího, než je lidská podoba“ říká, že pokud se obětuje vojevůdce z jedné vojenské řady, Římané zvítězí.
Zcela stejně také položil život jeho stejnojmenný syn Publius Decius Mus, když se vrhl během boje mezi Galy (kolem roku 294 př. n. l.)
O smrti Decia pojednává úryvek z knihy Dějiny od založení Města, jejímž autorem je Titus Livius:
Sám, opásán po způsobu gabinském, ozbrojen, vyskočil na koně a vrhl se doprostřed nepřátel. Byl spatřen na obou stranách bitevní linie a zdál se být o mnohem vznešenější, než je lidský zjev, jakoby z nebe seslán, jako smířlivá oběť všemu hněvu bohů. Tak všechen strach a děs se s ním nesl a uvedl nejprve ve zmatek praporce Latinů a potom pronikl hluboko do celé bitevní linie. Jakmile však se zhroutil zasypán střelami, tam už nepochybně rozdrcené oddíly Latinů se daly na útěk.Titus Livius, Dějiny od založení města