V dnešním světě je Pstruh téma, které získalo velký význam díky svému dopadu na různé aspekty každodenního života. Od svého vzniku až po dopad na současnou společnost byl Pstruh předmětem studia a debat odborníků z různých oborů. V tomto článku do hloubky prozkoumáme různé aspekty související s Pstruh, od jeho vývoje v průběhu času až po jeho vliv na populární kulturu. Kromě toho budeme analyzovat roli, kterou hraje Pstruh v dnešních životech lidí, a její projekci do budoucnosti.
![]() | |
---|---|
![]() Pstruh obecný potoční | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | paprskoploutví (Actinopterygii) |
Řád | lososotvární (Salmoniformes) |
Čeleď | lososovití (Salmonidae) |
Rody a druhy | |
Salmo Linné, 1758
Oncorhynchus Suckley, 1861
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pstruh je český rodový název pro několik druhů lososovitých ryb z rodů Salmo a Oncorhynchus. Jsou to štíhlé dravé ryby žijící v horních částech toků (pstruhové pásmo), vyžadují totiž chladnější vodu s vyšším obsahem kyslíku. Je rozšířen ve vodách celé Evropy.
České slovo pstruh má původ v praslovanském adjektivu *pьstrъ (čes. pestrý, ale původní význam spíše skvrnitý) a souvisí se zbarvením pstruha obecného potočního.
V České republice žije pstruh jezerní, pstruh potoční, pstruh americký duhový a pstruh mořský.
Tomáš Randák, vědec z Jihočeské univerzity, v červnu roku 2016 varoval, že pstruh může nenávratně zmizet z českých řek, nebudou-li přijata ochranná opatření.[1]