V tomto článku podrobně prozkoumáme téma Pružina, které v poslední době přitahuje velký zájem. Od jeho počátků až po jeho význam dnes budeme analyzovat všechny relevantní aspekty související s Pružina. Kromě toho prozkoumáme různé názory a studie provedené na toto téma, abychom nabídli úplnou a objektivní vizi na toto téma. Tímto článkem se snažíme našim čtenářům poskytnout hlubší a jasnější porozumění o Pružina, aby si na něj mohli vytvořit informovaný názor. Čtěte dále a zjistěte více o Pružina!
Pružina (lidově nazývaná též pero nebo péro) je strojní součást, která umožňuje v jednom nebo i více směrech elastickou deformaci: působením síly se deformuje, ale když síla přestane působit, vrací se do původního tvaru. Využívá se buď k zachycení, akumulaci sil (jako pero u hodin) nebo k pružnému spojení jiných součástí tak, aby se rázy a kmitání neodpružené součásti (například nápravy) nepřenášely na část odpruženou (například podvozek). Pružina obvykle působí silou závislou na velikosti její výchylky z klidové polohy a ve směru proti této výchylce. Charakteristika pružiny je obecně křivka vyjadřující závislost mezi silou působící na pružinu a její pružnou deformací.
U mnoha reálných pružin, především u často užívané šroubové tlačné pružiny či torzních tyčí, je tato závislost téměř lineární, v grafickém vyjádření je to tedy úsečka; sklon této úsečky udává tuhost pružiny, což je konstanta vyjadřující sílu potřebnou k jednotkové deformaci pružiny. V tomto případě přímé úměrnosti síly a výchylky tedy lze matematicky takové chování vyjádřit Hookovým zákonem následovně:
kde je síla pružiny, je koeficient tuhosti, představuje výchylku pružiny z klidového stavu.
Plocha pod křivkou odpovídá dodané práci potřebné k určité deformaci pružiny neboli akumulované potenciální energii zatížené pružiny. V případě přímé úměrnosti tedy je:
Těleso zavěšené na pružině je jedním z nejjednodušších mechanických oscilátorů, tedy soustavou vykonávající kmitání. Pokud zanedbáme tlumení, vykonává těleso o hmotnosti m na pružině s tuhostí k harmonické kmity o vlastní úhlové frekvenci rovné
Materiál pružin není optimálně využit zejména u kruhového průřezu.
Materiál pružin je 2× lépe využit než u pružin namáhaných ohybem.
Tuhost vinutých pružin je dána průměrem drátu, počtem "činných" závitů a průměrem vinutí. U progresivních pružin (kuželovitých, soudkovitých, s proměnným stoupáním) závity postupně dosedají na sebe, počet činných závitů se snižuje, čili tuhost stoupá.
Tažné pružiny tím, že namáhají oka ohybem jsou nehospodárné ve srovnání s tlačnými pružinami.
Materiál přírodní nebo syntetická pryž nebo pružný plast. Vlastnosti pryžových pružin:
Pneumatické pružiny využívají stlačitelnost plynů. - čistě pneumatické (měchy, plynové válce) - mají progresivní průběh tuhosti - hydropneumatické
Dělí se na: