Protokol z Melku

Dnes je Protokol z Melku tématem, které ve společnosti vyvolává velký zájem a debatu. Lidé se touží dozvědět více o tomto tématu, ať už kvůli jeho aktuálnímu dnešnímu stavu, jeho dopadu na každodenní život nebo jeho historickému významu. Z různých oblastí je k Protokol z Melku přistupováno a analyzováno z různých perspektiv, což nabízí multidimenzionální vizi, která obohacuje porozumění tématu. V tomto článku podrobně prozkoumáme různé aspekty Protokol z Melku a poskytneme hloubkový pohled, který čtenáři umožní pochopit důležitost a rozsah tohoto tématu dnes.

Protokol z Melku někdy taky Melcký protokol nazývaný často nepřesně jako dohoda z Melku celým označením Protokol z jednání mezi českou a rakouskou vládou, vedených mezi předsedou vlády Zemanem a spolkovým kancléřem Schüsselem za účasti komisaře Verheugena je protokol z výsledků jednání mezi vládami Česka a Rakouska za účasti Evropské unie, který byl podepsán 12. prosince 2000 v dolnorakouském Melku.[1]

Účelem sjednání protokolu bylo vyřešení sporných bodů kolem české jaderné elektrárny Temelín, s jejíž výstavbou a spuštěním Rakousko zásadně nesouhlasilo. Česko se zavázalo k některým nadstandardním krokům (nadstandardní informování Rakouska o událostech v Temelíně, přísnější posuzování jeho vlivu na životní prostředí), Rakousko uznalo důležitost rozšíření Evropské unie a souhlasilo s tím, že „musí být zachován volný pohyb zboží a osob“ (tato klauzule reagovala na blokádu česko-rakouských hraničních přechodů rakouskými protijadernými aktivisty).[1] Protokol v podstatě není právně závazný.[2]

Reference

  1. ↑ a b Archivovaná kopie. www.csvts.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-09-27. 
  2. ↑ zpráva o právní analýze o závaznosti Protokolu z Melku na webu orf.at (německy)[nedostupný zdroj]

Související články

Externí odkazy