Prosaurolophus

V tomto článku se ponoříme do vzrušujícího světa Prosaurolophus, prozkoumáme jeho původ, jeho význam dnes a jeho dopad na různé oblasti společnosti. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu prozkoumáme různé aspekty Prosaurolophus, od jeho vlivu na populární kulturu až po jeho aplikaci ve vědě a technice. Ponoříme se do jeho historie, analyzujeme jeho důsledky v současnosti a nahlédneme do možných budoucích perspektiv, které nabízí. Prosaurolophus je téma, které vzbuzuje zájem odborníků i amatérů, a v tomto článku se chceme ponořit do jeho složitosti, rozmanitosti a relevance pro lepší pochopení světa kolem nás.

Jak číst taxoboxProsaurolophus
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, asi před 76 až 71 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Rekonstrukce hlavy prosaurolofa
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádptakopánví (Ornithischia)
PodřádOrnithopoda
ČeleďHadrosauridae
PodčeleďSaurolophinae
RodProsaurolophus
Brown, 1916
Binomické jméno
Prosaurolophus maximus
Brown, 1916
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prosaurolophus („před saurolofem“) byl rod velkého hadrosauridního dinosaura, který žil před asi 75,5 až 71 miliony let (v období svrchní křídy) na území Severní Ameriky (provincie Alberta v Kanadě a stát Montana v USA).[1]

Popis

Prosaurolophus měl na lebce pouze malý výrůstek, na rozdíl od mnoha jiných hadrosauridů, vybavených výrazným lebečním hřebenem (např. Lambeosaurus). Šlo o středně velkého hadrosaurida s délkou zhruba 8 až 8,5 metru a hmotností kolem 3 tun.[2][3] Lebka samotná dosahovala délky kolem 0,9 metru. Šlo o typického býložravce, který se dokázal vzpřímit na zadních a dosáhnout tak i na větve ve výšce kolem 4 metrů nad zemí. Dnes rozlišujeme dva druhy tohoto rodu, původní P. maximus a dále P. blackfeetensis, popsaný paleontologem Jackem Hornerem roku 1992. Rozdíly mezi oběma druhy spočívají zejména ve tvaru lebečního hřebínku a v celkových proporcích lebky. Nejbližším příbuzným prosaurolofa jsou zřejmě rody Brachylophosaurus, Gryposaurus, Edmontosaurus a Maiasaura (rod Saurolophus je paradoxně poněkud vzdálenější příbuzný). Parasaurolofové byli zřejmě častou kořistí velkých tyranosauridů, jako byl rod Daspletosaurus nebo Gorgosaurus. Menší predátory v jejich ekosystémech pak představovali zástupci rodu Troodon.

Lebeční hřeben

Výzkum dobře zachované fosilie mláděte prosaurolofa odhalil, že lebeční hřeben tohoto dinosaura rostl v průběhu ontogeneze velmi pomalu a ani v dospělosti pak nedosahoval výrazné velikosti (na rozdíl od situace u mnoha jiných kachnozobých dinosaurů).[4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Nathan James Enriquez, Nicolás E. Campione, Christophe Hendrickx & Phil R. Bell (2025). Epidermal scale growth, allometry and function in non-avian dinosaurs and extant reptiles. Journal of Anatomy (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1111/joa.14247
  2. ↑ Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 300 (anglicky)
  3. ↑ Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek, str. 48). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
  4. ↑ https://royaltyrrellmuseum.wpcomstaging.com/2019/06/10/rare-dinosaur-fossils-reveal-new-details-of-prosaurolophus-display-features/

Literatura

Externí odkazy