V dnešním světě je Produkční zahrady Pražského hradu vysoce relevantní téma, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. S významným dopadem na různé aspekty každodenního života se Produkční zahrady Pražského hradu stal předmětem debat a diskuzí ve všech sférách společnosti. Od svého vlivu na zdraví a pohodu až po vliv na ekonomiku a politiku se Produkční zahrady Pražského hradu stal pro mnohé předmětem zájmu a zájmu. V tomto článku prozkoumáme fenomén Produkční zahrady Pražského hradu do hloubky a analyzujeme jeho důsledky a důsledky v různých kontextech. S globální perspektivou se snažíme osvětlit toto téma a poskytnout širší a ucelenější představu o jeho rozsahu a významu v dnešním světě.
Produkční zahrady (Lumbeho zahrady nebo i Zahrady Lumbeho) jsou nepřístupné zahrady na severním předpolí Pražského hradu (na úrovni přístupné Královské zahrady). Tyto zahrady se nacházejí v bezprostředním sousedství domu, ve kterém bydlí prezident republiky s manželkou (Lumbeho vila).
Produkční zahrady tvoří zázemí hradních zahradníků a zároveň místo, kde se pěstuje 72 druhů rostlin pro výzdobu Pražského hradu při protokolárních akcích. Okrajově se zde pěstuje také ovoce a zelenina. Veškeré výpěstky se spotřebují při protokolárních akcích (státní návštěvy, státní večeře apod.)
Produkční zahrady se rozkládají na ploše cca 4 hektarů. Polovinu tvoří okrasná část (s unikátním Masarykovým včelínem či požární nádrží z doby Rudolfa II.), polovinu pak vlastní produkční část (kde jsou skleníky, záhony či kompostárna). Tři moderní skleníky mají rozlohu cca 2100 m2. Celková rozloha produkčních zahrad tvoří zhruba 1/7 plochy veškeré okrasné zeleně, o který se Správa Pražského hradu stará. Ve sklenících se pěstuje celkem 72 druhů rostlin v různých barevných variacích: 15 druhů k řezu, 30 druhů na výsadby, 23 druhů hrnkových a 4 druhy jako mobilní zeleň. V tuto roční dobu jsou ve sklenících nejvíce zastoupeny mj. orchideje (až 3000 ks), anthurie (1500 ks), gerbery (1100 ks).
Tzv. Masarykův včelín pro 1. československého prezidenta T. G. Masaryka navrhl architekt Josip Plečnik v roce 1934. I přes své stáří je včelín plně funkční; v současné době jej „obývá“ 8 včelstev.
Zahrady jsou pro návštěvníky nepřístupné, otevřely se např. v září 2010, kdy je za jediný víkend vidělo na 17 tisíc návštěvníků, nebo v září 2011.