Probošt
Otázka Probošt je dnes velmi aktuální, protože má důsledky v různých aspektech každodenního života. Od svého dopadu na veřejné zdraví až po důsledky pro ekonomiku a životní prostředí je Probošt tématem, které podněcuje zájem odborníků i občanů. V tomto článku prozkoumáme různé perspektivy a přístupy související s Probošt s cílem lépe porozumět jeho důležitosti a důsledkům ve společnosti. Ať už prostřednictvím statistických dat, osobních svědectví nebo vědeckých analýz, pokusíme se osvětlit toto dnes tak aktuální téma.
používá i generální a biskupský vikář).
Probošt (z latinského praepositus = představený) je označení církevního hodnostáře. Původně byl takto nazýván mnich, který se v klášteře nebo kapitule staral o hospodářské záležitosti. Dnes se toto slovo používá v několika významech:[1][2]
- Představený metropolitní, katedrální či kolegiátní kapituly (na Moravě či u některých kolegiátních kapitul to bývá druhý dignitář po děkanovi)
- Představený menšího, organizačně a právně nesamostatného kláštera (funguje jako zástupce opata mateřského kláštera): tato hierarchická struktura byla obvyklá u benediktinů, cisterciáků nebo premonstrátů
- Představený samostatného kláštera některého z jiných mužských řádů, např. křižovníků s červenou hvězdou nebo augustiniánů
- Kněz ustanovený jako duchovní správce v ženském klášteře (např. u premonstrátek v Doksanech)
- Čestný titul duchovního správce některých významných farností (zejména ve městech, kde bývala kapitula)
Sídlo probošta se nazývá proboštství. Pro přehled proboštství na území ČR viz článek proboštství.
Odkazy
Reference
- ↑ Buben, Milan. Encyklopedie heraldiky. 4. vyd. Praha: Libri, 2003. S.379.
- ↑ Slovníček pojmů. www.brevnov.cz . . Dostupné online.
Literatura
- BUBEN, Milan. Encyklopedie heraldiky. Světská a církevní titulatura a reálie. Praha: Libri, 2003. ISBN 80-7277-135-3.
