V tomto článku se chceme ponořit hlouběji do tématu Prigrevica, který vzbudil velký zájem ve více sektorech společnosti. Prigrevica získal v posledních letech na významu díky svému významnému vlivu v různých oblastech, od zdraví po technologie. V tomto směru budeme analyzovat nejdůležitější aspekty související s Prigrevica, prozkoumáme jeho význam, jeho vývoj v čase a budoucí perspektivy, které se kolem tohoto tématu předpokládají. Od svých počátků až po současnou relevanci se Prigrevica ukázal jako zlomový bod, který v mnoha oblastech znamená před a po, motivuje debaty, výzkum a významné změny.
Prigrevica | |
---|---|
![]() | |
Poloha | |
Souřadnice | 45°40′26″ s. š., 19°5′7″ v. d. |
Nadmořská výška | 86 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 |
Stát | ![]() |
![]() ![]() Prigrevica | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 39,8 km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 025 |
PSČ | 25263 |
Označení vozidel | SO |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Prigrevica (v srbské cyrilici Пригревица, maďarsky Bácsszentiván) je obec na samotném severu Srbska. Administrativně je součástí města Apatin, od něhož se nachází 9 km východně. Obyvatelstvo vesnice je téměř celé Srbské národnosti (cca 95 %). V roce 2011 měla obec 3964 obyvatel.
První zmínka o obci je z roku 1772. Její původní název zněl Svatý Jan (srbochorvatsky Sveti Ivan), po roce 1947 byl změněn na současný. Obec je typického vojvodinského typu s pravoúhlými ulicemi a vznikla nejspíše po opětovné kolonizaci Dolních Uher.[zdroj?] V obci se nachází katolický kostel, který byl zasvěcen Janu Křtitelovi. Rovněž zde stojí i kostel pravoslavný. Po druhé světové válce byla obec dosídlena kolonisty z oblasti Liky a Baniji.[1]
Obcí prochází železniční trať Subotica–Bogojevo a severovýchodně potom také Kanál DTD.