Průplav
V tomto článku prozkoumáme téma Průplav do hloubky, prozkoumáme jeho původ, vývoj v čase a jeho relevanci dnes. V průběhu historie hrál Průplav zásadní roli v různých aspektech společnosti, od svého vlivu na kulturu a umění až po vliv na vědu a techniku. Prostřednictvím komplexní analýzy prozkoumáme různé perspektivy a diskuse kolem Průplav a pokusíme se osvětlit její důsledky a možný budoucí vývoj. Stejně tak zvážíme názory odborníků v oboru a vezmeme v úvahu zkušenosti a svědectví těch, kteří vliv Průplav ve svém životě zblízka zažili.
Průplav, plavební kanál, je uměle vystavěná vodní cesta spojující vodní toky, řeky, řeku s mořem nebo dvě moře,[1] jezera, oceány či jiné vodní plochy navzájem. Z hlediska českých zákonů jde o vodní dílo.
Příklady existujících i projektovaných průplavů
Oceánské průplavy
- Suezský průplav (otevřen 1869)
- Panamský průplav (otevřen 1914)
- Nikaragujský průplav (zamýšlený, zatím nerealizovaný)
Mořské průplavy
Říční průplavy
- Canal du Midi
- Kanál Máza-Mosela
- Průplav Dunaj–Odra–Labe (v roce 2023 projekt ukončen)[2]
- Baťův kanál neboli průplav Otrokovice–Rohatec
- Průplav Rýn–Mohan–Dunaj
- Laterální plavební kanál Mělník – Vraňany
- Plavební kanál Přelouč
- Kanál Odra-Visla
Reference
- ↑ MATĚJČEK, Tomáš a kolektiv. Malý geografický a ekologický slovník. 1. vyd. Praha: Česká geografická společnost, 2007. 136 s. ISBN 978-80-86034-68-3. S. 89.
- ↑ TELEVIZE, Česká. Vláda ukončila projekt kanálu Dunaj–Odra–Labe, potvrdil ministr Kupka. ČT24 - Česká televize . . Dostupné online.
