Povodí Labe
V tomto článku prozkoumáme téma Povodí Labe z různých úhlů, abychom lépe porozuměli jeho důležitosti a dopadu na dnešní společnost. Od svých počátků až po svou relevanci dnes byl Povodí Labe tématem zájmu a diskusí v různých oblastech a přitahoval pozornost odborníků a profesionálů z různých oborů. V tomto článku budeme analyzovat různé pohledy na Povodí Labe a také jeho možné důsledky pro budoucnost. Prozkoumáme také konkrétní příklady, které ilustrují význam Povodí Labe v současném kontextu. Nakonec položíme otázky a úvahy, které čtenáře vyzve k prohloubení znalostí a porozumění Povodí Labe.
Povodí Labe je povodí řeky 1. řádu a je součástí úmoří Severního moře. Tvoří je oblast, ze které do řeky Labe přitéká voda buď přímo nebo prostřednictvím jejich přítoků. Jeho hranici tvoří rozvodí se sousedními povodími. Na jihu je to povodí Dunaje, na západě povodí Rýna a Povodí Vezery a na východě povodí Odry. Na severu jsou to pak povodí menších přítoků Baltského a Severního moře. Nejvyšším bodem povodí je s nadmořskou výškou 1603 m Sněžka v Krkonoších. Rozloha povodí je 144 055 km², z čehož 49 933 km² je na území Česka, 97 175 km² na území Německa, 239,3 km² na území Polska a 920,7 km² na území Rakouska.
Správa povodí
Na území Česka se správou povodí zabývají státní podniky Povodí Labe, Povodí Ohře a Povodí Vltavy. Na území Polska se správou povodí Labe zabývá regionální úřad vodního hospodářství pro povodí střední Odry se sídlem ve Vratislavi.
Dílčí povodí
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu povodí Labe na Wikimedia Commons
Publikace Labe a jeho povodí (2005) . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-17.
