Potočník vzpřímený

Dnes je Potočník vzpřímený tématem, které stále přitahuje pozornost lidí všech věkových kategorií a zájmů. Svým významem v moderním světě se Potočník vzpřímený stal bodem diskuse a debaty ve všech sférách společnosti. Od svého vlivu na populární kulturu až po vliv na politiku a ekonomiku se Potočník vzpřímený ukázalo být tématem univerzálního zájmu. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Potočník vzpřímený a analyzujeme jeho důležitost v současném kontextu. Od svého vzniku až po dopad na různé aspekty každodenního života se Potočník vzpřímený ukazuje jako komplexní a relevantní téma, které si zaslouží pečlivé prozkoumání.

Jak číst taxoboxPotočník vzpřímený
alternativní popis obrázku chybí
Potočník vzpřímený (Berula erecta)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádmiříkotvaré (Apiales)
Čeleďmiříkovité (Apiaceae)
Rodpotočník (Berula)
W. D. J. Koch
Binomické jméno
Berula erecta
(Huds.) Coville, 1893
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Potočník vzpřímený (Berula erecta) je v České republice poměrně málo se vyskytující vlhkomilná rostlina průměrně půl metru vysoká s bílým okoličnatým květenstvím. Je to jediný druh rodu potočník, patřícího do čeledi miříkovitých.

Výskyt

Tato rostlina se vyskytuje téměř v celé Evropě kde je centrum jejího rozšíření, dále je zaznamenána v oblastí Kavkazu, v Malé, Střední a jihozápadní Asii, v Číně i na indickém subkontinentu. Roste také v Severní a Střední Americe. V Česku vyrůstá roztroušeně, lze ji spatřit hlavně na jihu severních Čech a ve střední a jižní Moravě, je vázána na planární a kolinní polohy.

Pro svůj zdárný růst potřebuje tento helofyt až hygrofyt podmáčená nebo přímo bahnitá stanoviště s humózním nebo písčitým podkladem, je ale tolerantní k vysychání a zasolení, snáší eutrofní vody. Nejčastěji roste ve vodách stojících nebo jen málo proudících, například u břehů rybníků a pomalu tekoucích odvodňovací kanálů, někdy bývá i dominantním druhem pobřežních porostů v dolních úsecích malých vodních toků.[2][3][4]

Popis

Vytrvalá rostlina s článkovaným výběžkatým oddenkem, kterým je ukotvena v bahně, z kterého vyrůstá až přes 0,5 m vysoká lodyha jenž bývá přímá nebo vystoupavá, rozvětvená, dutá, na průřezu oblá a po povrchu jemně rýhovaná. Lodyha je porostlá lichozpeřenými listy rozdílnými dle toho, zda jsou převážně submerzní nebo emerzní. Nečetné pod hladinou ponořené listy jsou trojitě až čtyřnásobně zpeřené a mají lístky úzce čárkované. Listy rostoucí nad hladinou jsou jednoduše zpeřené, mívají obvykle 4 až 9 párů přisedlých lístků podlouhle kopinatých až vejčitých a po obvodě nepravidelně pilovitých, jsou tmavozelené a lesklé a 1,5 až 5 cm dlouhé a 1 až 2,5 cm široké. Směrem vzhůru se listy zmenšují.

Protistojně listu vyrůstá složený, krátce stopkatý složený okolík, mívající v průměru 4 až 6 cm, tvořený 10 až 20 okolíčky. Okolík mívá obal nejčastěji složený ze 3 až 6 podlouhlých nebo kopinatých listenů dlouhých 5 až 20 mm. Okolíčky, velké 2 až 3 cm, s nestejně dlouhými stopkami, mají obalíčky tvořené listeny 5 až 8 mm dlouhými a mívají 10 až 20 oboupohlavných, pětičetných květů. Jejich drobné kališní lístky jsou šídlovité, bílé korunní lístky asi 1 mm dlouhé jsou v obrysu srdčité a na vrcholu mírně vykrojené. Čnělka je dlouhá asi jako korunní lístky, někdy mívají květy ve středech okolíčků 2 až 3 čnělky. Potočník kvete v červnu až srpnu.

Plodem jsou téměř kulovité, dlouze stopkaté, sivohnědé dvounažky velké asi 2 mm. Bývají z boku zmáčknuté, na každé polovině mají pět niťovitých žeber a na vrcholu pět znatelných zoubků po kališních lístcích.[3][4][5][6][7]

Ohrožení

V ČR se počet stanovišť příznivých pro růst potočníku stále snižuje. Je to způsobeno především rozsáhlou meliorací, odvodňování terénních sníženin nebo napřimováním říčních koryt. "Červeným seznamem cévnatých rostlin České republiky" je proto považován za druh téměř ohrožený který je nutno dále sledovat (C4a).[3][8]

Taxonomie

Někdy bývá potočník vzpřímený dělen do dvou poddruhů:

  • Berula erecta erecta
  • Berula erecta thunbergii (DC.) B. L. Burtt[9]
  • Okolík a list
    Okolík a list
  • Nákres rostliny
    Nákres rostliny

Reference

  1. ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. .
  2. ↑ GRIN Taxonomy for Plants: Berula erecta . United States Department of Agriculture, Beltsville, MD, USA, rev. 22.05.1997 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-03. (anglicky) 
  3. ↑ a b c GUTZEROVÁ, Naděžda. BOTANY.cz: Potočník vzpřímený . O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 18.08.2009 . Dostupné online. 
  4. ↑ a b DVOŘÁK, Václav. Natura Bohemica: Potočník vzpřímený . Natura Bohemica, Olomouc, rev. 27.07.2012 . Dostupné online. 
  5. ↑ BERTOVÁ, Lydia. Flóra Slovenska IV/1: Berula erecta . VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1984 . S. 240. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-02. (slovensky) 
  6. ↑ POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Potočník vzpřímený . Wendys, Zdeněk Pazdera, 1901 . S. 629. Dostupné online. 
  7. ↑ Flora of China: Berula erecta . Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA . Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. S. 631–645. Preslia . Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 . Čís. 84, s. 631–645. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky) 
  9. ↑ The Plant List: Berula . Collaboration between the Royal Botanic Gardens, Kew and Missouri Botanical Garden . Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy