V současnosti je Ponerosteus tématem, které upoutalo pozornost mnoha lidí po celém světě. Ať už kvůli svému dopadu na každodenní život, své historické relevanci nebo jejímu vlivu na různá odvětví, Ponerosteus dnes nabyl značného významu. Od svých počátků až po vývoj v průběhu času byl Ponerosteus předmětem studia, debat a úvah odborníků i fanoušků. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Ponerosteus, analyzujeme jeho důležitost, důsledky a relevanci v dnešní společnosti.
![]() Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, asi před 95 miliony let | |
---|---|
![]() Fosilie stehenní kosti (?) ponerostea | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | plazi (Sauropsida) |
Nadřád | ?dinosauři (Dinosauria) |
Rod | Ponerosteus Olshevsky, 2000 |
Binomické jméno | |
Ponerosteus exogyrarum Frič, 1878 (původně Iguanodon exogirarum) | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ponerosteus byl rod archosaura (vývojově pokročilého plaza), možná dokonce zástupce neptačích dinosaurů. Žil v období počátku svrchní křídy, asi před 95 miliony let (geologický stupeň cenoman).
Fosilie zmíněného tvora poprvé objevil paleontolog a zoolog Antonín Frič v roce 1878 na území Čech. Domnělého dinosaura popsal pod názvem Iguanodon exogirarum, protože se domníval, že se jedná o zástupce tehdy jednoho z mála dobře známých evropských dinosaurů. Mezi iguanodontidy však Ponerosteus téměř s jistotou nepatřil.[1]
V roce 1905 Frič změnil svůj názor a rodové jméno pozměnil na Procerosaurus. Stalo se tak na popud paleontologa Louise Dolla, který iguanodony dlouhodobě zkoumal a jasně poznal odlišnost "českého" nálezu. Názvu Procerosaurus však už v roce 1902 použil německý paleontolog Friedrich von Huene pro jiného dinosaura, není proto platný. V roce 2000 znovu změnil rodové jméno tohoto křídového plaza americký badatel George Olshevsky, a to na aktuální Ponerosteus ("špatná nebo bezcenná kost", odkaz na stav zachování fosílie). Název platí stále, ale obvykle je považován za nomen dubium. Veškerý fosilní materiál totiž sestává jen z vnitřní části holenní kosti, která mohla a nemusela patřit dinosaurovi. Dokud nebude z tohoto záhadného českého praplaza objeveno více, nebude možné o něm říci nic určitějšího.