Polák (kachna) je téma, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Vzhledem k jeho významu v dnešní společnosti je zásadní pochopit jeho dopad a důležitost v různých aspektech každodenního života. Od svého vlivu na kulturu až po svou roli v globální ekonomice se Polák (kachna) ukázalo být tématem velkého zájmu lidí všech věkových kategorií a prostředí. Tento článek prozkoumá různé pohledy na Polák (kachna) a nabídne čtenářům komplexní a podrobný pohled na jeho význam v dnešním světě.
![]() | |
---|---|
![]() Polák proužkozobý | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | ptáci (Aves) |
Podtřída | letci (Neognathae) |
Řád | vrubozobí (Anseriformes) |
Čeleď | kachnovití (Anatidae) |
Podčeleď | kachny (Anatinae) |
Tribus | poláci (Aythyini) |
Rod | polák (Aythya) Boie, 1822 |
Sesterská skupina | |
zrzohlávka (Netta) | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Polák (Aythya) je rodové jméno potápivých kachen, hnízdících převážně na severní polokouli, několik druhů je zastoupeno na polokouli jižní (kriticky ohrožený (a pravděpodobně vyhynulý) polák madagaskarský, novozélandský polák tmavý a australský polák hnědavý). Většinou jsou tažní.
V Česku se vyskytují tyto druhy poláků: polák chocholačka (Aythya fuligula), polák velký (Aythya ferina), polák kaholka (Aythya marila) (nehnízdí) a vzácně polák malý (Aythya nyroca). V roce 2006 byl poprvé pozorován i severoamerický polák proužkozobý.[1]
Jako polák peposaka je někdy česky označována zrzohlávka peposaka (Netta peposaca).