V dnešní době je Poltavský rajón v našich životech opakujícím se tématem. Od svého vzniku má velký dopad na společnost a způsobuje významné změny ve způsobu, jakým žijeme a ve vztahu k našemu životnímu prostředí. Nezáleží na tom, zda jste odborníkem v oboru, nebo jen fanouškem, Poltavský rajón upoutal pozornost všech, vyvolal vášnivé debaty a podnítil rostoucí zájem. V tomto článku podrobně prozkoumáme dopad Poltavský rajón na různé aspekty našeho života, analyzujeme jeho důsledky a zvážíme jeho vliv v budoucnu.
Poltavský rajón Полтавський район | |
---|---|
Katedrála v Poltavě | |
Geografie | |
Hlavní město | Poltava |
Souřadnice | 49°35′22″ s. š., 34°33′5″ v. d. |
Rozloha | 10 844,2 km² |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 439 877 (2 020) |
Jazyk | Ukrajinština |
Správa regionu | |
Stát | ![]() |
Nadřazený celek | Poltavská oblast |
Druh celku | rajón |
Vznik | 2020 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Poltavský rajón (ukrajinsky Полтавський район, Poltavskyj rajon) je okres (rajón) v Poltavské oblasti na Ukrajině. Hlavním městem je Poltava[1] a rajón má 595 912 obyvatel.[2]
Rajón se nachází na východě a jihovýchodě Poltavské oblasti, kde na severu hraničí s Myrhorodským rajónem a Sumskou oblastí, na západě s Kremenčuckým rajónem, na jihu s Dněpropetrovskou oblastí a na východě s Charkovskou oblastí.
Hlavní řekou rajónu je Dněpr.
Poltavský rajón vznikl po administrativně-teritoriální reformě v červenci 2020 seskupením bývalých rajónů Poltavského, Dykaňského, Karlivského a části Kobeljackého, Ziňkivského, Mašivského, Novosanžarského, Kotelevského, Rešetilivského a Čutivského.[3]