V dnešním světě je Polje téma, které ve společnosti vyvolává velký zájem a debatu. Od nepaměti je Polje zdrojem fascinace a studia pro různé disciplíny a sektory. Ať už kvůli svým implikacím v každodenním životě, svému dopadu na technologický rozvoj nebo jeho vlivu na kulturu a umění, Polje zanechal hlubokou stopu v historii lidstva. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Polje, od jeho počátků až po jeho význam v dnešním světě, s cílem nabídnout širokou a obohacující vizi tohoto transcendentálního tématu.
Polje jsou protáhlé, většinou uzavřené, rozlehlé (až stovky km²) krasové sníženiny, ohraničené příkrými svahy s ostrým úpatím. Vyskytují se ve velkých krasových oblastech s rovným nánosovým dnem s humy. Polje bývají zemědělsky využívána, jelikož jsou rovinatá a pokrývá je úrodná půda, která je sem vlivem eroze snášena z hor. Okolní krasová krajina bývá naopak pro pěstování plodin nevhodná. Název pochází ze slovinského pojmenování, znamenajícího „pole“. Mezi polje patří i historicky význačné Kosovo pole.
Typickou vlastností poljí je podzemní zavodňování i odvodňování s vyvěračkami, ponory a estavelami. V nejnižších polohách poljí se často nacházejí mokřiny nebo jezera. Některá polje se vyskytují i na styku krasovějících hornin s nekrasovými.
Polje se pod tímto označením nacházejí zejména ve zkrasovělých vápencových Dinárských horách na území bývalé Jugoslávie, jako tvar reliéfu se ale vyskytují v krasových oblastech po celém světě.