Od nepaměti je Politická geografie předmětem fascinace, studia a debat. Jeho dopad překonal všechny kulturní, geografické a časové bariéry a zanechal nesmazatelnou stopu v historii lidstva. Od nejvzdálenějších končin minulosti až po nejbezprostřednější současnost byl Politická geografie předmětem zbožňování, analýzy a kontemplace. V tomto článku do hloubky prozkoumáme mnoho aspektů Politická geografie a odhalíme jeho význam, vliv a význam v dnešním světě. Na následujících stránkách se vydáme na fascinující cestu historií, vědou, kulturou a společností, abychom hledali úplnější a obohacující porozumění Politická geografie.
Politická geografie je vědní disciplína rozvíjející se na pomezí geografie a politologie - spjatá s historií, sociologií, státním i mezinárodním právem. Zabývá se zvláštnostmi politického a státního zřízení, forem vlády, územně správního uspořádání, formováním státního území, specifiky polohy státu, jeho hranic, analýzou rozložení politických sil, geografickými zvláštnostmi voleb do různých orgánů moci. V obecném povědomí patří do soustavy geografických věd, do skupiny sociogeografických disciplín.
Kořeny politické geografie sahají snad až k aristotelovskému modelu dokonalého státu. Pojem politická geografie použil jako první Jacques Turgot v traktátu "O politické geografii". Z počátku šlo o souhrn informací o politické organizaci států, o nových, nejčastěji koloniálních územích, včleňovaných do světového hospodářství. Za zakladatele politické geografie se považuje Friedrich Ratzel, když v roce 1897 napsal svou Politische Geographie. Politická geografie byla dlouho označována za vědu, studující prostorové aspekty politických procesů, zbavovala se tak vlastního předmětu výzkumu, jenž je pro vědu důležitý. Až Richard Hartshorne řekl, že politická geografie studuje územní politické jednotky, především státy.
Jako každá věda, tak i politická geografie má svůj předmět výzkumu. V moderní politické geografii se jedná především o: