V dnešním světě se Podjáhen stal tématem rostoucího zájmu široké škály lidí. S rozvojem technologií a globalizací převzal Podjáhen ústřední roli v různých aspektech moderní společnosti. Od svého dopadu na ekonomiku až po svůj vliv na kulturu a politiku, Podjáhen vyvolal debaty a diskuse o svém významu a dopadech. V tomto článku prozkoumáme různé dimenze Podjáhen a analyzujeme jeho důsledky a výzvy v dnešním světě. Od svého vzniku až po dnešní vývoj Podjáhen znamenal zlom ve způsobu, jakým přistupujeme k různým aspektům současného života.
Podjáhen (subdiakon, hyppodiakon) je křesťanský duchovní s nižším stupněm svěcení než u jáhna.
V římskokatolické církvi bylo podjáhenství nejnižším z vyšších svěcení a jeho přijetím vznikala povinnost dodržovat celibát a modlit se denní modlitbu církve. Podjáhni četli epištolu při slavné mši, pečovali o liturgické nádoby a prováděli první praní použitých korporálů, pall a purifikatorií.
Při bohoslužbách nosili albu, manipul a dalmatiku. Podjáhenství zrušil papež Pavel VI. apoštolským listem Ministeria quaedam ze dne 15. srpna 1972 s účinností od 1. ledna 1973.
V katolické církvi jsou stále na podjáhny svěceni seminaristé, kteří podstupují formaci v seminářích tradičněkatolických skupin jako je např. Institut Krista Krále, FSSP či FSSPX.
Ve východních katolických církvích existují např. v řeckokatolické a arménské apoštolské církvi, kde patří subdiakonát mezi nižší svěcení (hyppodiakon, diakon, protodiákon).
Podjáhni (hyppodiakoni) existují v pravoslavných církvích.