Plicní sklípek

Vzhled přesunout do postranního panelu skrýt Průdušinky zakončené plicními váčky, jejichž stěna je hroznovitě vyklenuta plicními sklípky.

Plicní sklípek (latinsky alveolus, množné číslo alveoli) je dutý útvar v plicích podílející se na struktuře plicních váčků. Představuje základní funkční jednotku plic, ve které dochází k difuzi plynů (oxidu uhličitého z těla a kyslíku do) mezi vzduchem a krví, pomocí kapiláry (vlásečnice) – tedy k vlastnímu dýchání.

Anatomie

Každý plicní sklípek má přibližně 200 mikrometrů v průměru a při nádechu se zvětšuje. Plicních alveol je v každé plíci přibližně 350 milionů a jejich celková plocha se odhaduje na 140 m².

Pneumocyty

Stěna plicních sklípků je složena především z pneumocytů, které se zde vyskytují ve 2 typech.

Makrofágy

V plicních sklípcích jsou přítomny ještě alveolární makrofágy, které mohou se vyskytovat jak mezi jednotlivými pneumocyty, tak i volně uvnitř alveol. Zajišťují pohlcování vdechnutých částic a jiných drobných nečistot a jejich transport pryč z plicních váčků. Na některých místech plicních sklípků se vyskytuje i mezibuněčná hmota (extracelulární matrix), která zajišťuje mj. elasticitu plicních sklípků.

Alveokapilární membrána

Plíce, terminální bronchioly a plicní váčky s plicními sklípky

K plicním sklípkům přisedají zvenku vlásečnice, které přivádějí odkysličenou krev a odvádějí krev obohacenou o kyslík. Tyto vlásečnice tvoří s pneumocyty I. typu a několika málo dalšími podpůrnými vrstvami tzv. alveolokapilární membránu, přes kterou probíhá vlastní přenos plynů ze vzduchu do krve a naopak. Je obvykle jen 100–1500 nanometrů silná.

Póry

Jednotlivé plicní sklípky jsou propojeny s okolními sklípky póry o průměru 10–15 µm. Ty slouží k vyrovnání tlaků mezi sklípky a umožňují také cirkulaci vzduchu v případě zneprůchodnění některé průdušinky.

Reference

  1. ↑ OCHS, M.; NYENGAARD, J. R., a kol. The number of alveoli in the human lung. American journal of respiratory and critical care medicine. 2004, roč. 169, čís. 1, s. 120–124. 
  2. ↑ a b c d MedAtlas . Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, Ústav histologie a embryologie . Kapitola 4.5.2 Respirační epitel. Dostupné online. 
  3. ↑ Biofyzika dýchání, výměna plynů mezi vnějším a vnitřním prostředím . Ústav lékařské biofyziky, Lékařská fakulta, Univerzity Palackého v Olomouci . Kapitola Alveolokapilární membrána. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy