Plenér

V tomto článku se ponoříme do tématu Plenér, prozkoumáme jeho původ, jeho dopad na společnost a jeho význam dnes. Plenér je předmětem studia a debat po mnoho let a jeho vliv sahá do různých oblastí každodenního života, od kultury po politiku a technologie. Na těchto stránkách se blíže podíváme na různé aspekty Plenér a na to, jak se v průběhu času vyvíjel. Kromě toho prozkoumáme jeho roli při utváření našeho dnešního světa a jak by to mohlo ovlivnit budoucnost. Připravte se ponořit se do fascinující cesty po Plenér a objevte vše, co se o tomto tématu dá vědět.

J. S. Sargent: Claude Monet maluje na kraji lesa (1885) Tate Gallery, Londýn.

Plenér ve výtvarném umění znamená malování krajin nebo i vystavování soch a uměleckých předmětů venku, „na vzduchu“ (francouzsky en plein air).[1]

Historie

Na rozdíl od starší krajinomalby, kdy umělec maloval obraz „po paměti“ v ateliéru, případně na základě skic, pořízených na místě, začala Barbizonská škola v polovině 19. století s malováním venku. Chtěla tak lépe zachytit přímý dojem krajiny, určité osvětlení, počasí atd. Malování v plenéru pak převzali a dále rozvinuli jak realističtí tak impresionističtí krajináři, z českých malířů například Julius Mařák, Antonín Slavíček a další.[2]

Koncem 20. století se začala organizovat sochařská sympozia a výstavy v plenéru, v České republice například Brněnský plenér, Plenér Loket a další.

Významní malíři tvořící v plenéru

Odkazy

Reference

  1. ↑ Encyklopedický slovník, Praha: ED 1993, heslo Plenér.
  2. ↑ Ottův slovník naučný, heslo Plein air.

Literatura

  • Ottův slovník naučný, heslo Plein air. Sv. 19, str. 892

Související články

Externí odkazy